Kriminalisté NCOZ zdokumentovali trestnou činnost dvou obviněných mužů, kteří po vzájemné dohodě měli vytvořit řetězec obchodních společností na území ČR, které obchodovaly se záměrně nadhodnoceným zbožím neznámého původu. Zboží pochybné kvality jednotlivé obchodní společnosti měly vzájemně přeprodávat v daném řetězci. Náklady vzniklé z těchto obchodních transakcí nebyly z převážné části ve skutečnosti nikdy uhrazeny, proto od samého začátku vznikaly mezi zapojenými subjekty dluhy, které posléze dosáhly částky více než 400 milionů korun.

Dlužné částky však podle závěrů kriminalistů NCOZ nikdy nebyly vymáhány. Stejně tak neměly být realizovány písemné smlouvy, objednávky, pojištění či zajišťovací prostředky.

Cílem podnikání těchto právnických osob, jak kriminalisté zjistili, nebylo dosažení zisku z prodeje zboží (porcelánové nádobí, skleněné výrobky,…), ale pouze mělo sloužit k vylákání neoprávněného nadměrného odpočtu DPH u správce daně v důsledku konečného vývozu tohoto zboží do zahraničí, za využití zákonného osvobození od DPH. Deklarovaný vývoz zboží do zahraničí (Libye) měl zakrýt jeho nadhodnocené ceny a splnit formální znaky uskutečněného vývozu, jenž mohly být ze strany správce daně v souvislosti s požadovaným vyplácením nadměrného odpočtu ověřovány. Orgány činné v trestním řízení prověřily zahraniční odběratele a zjistily, že jsou fiktivní. Stejně tak v řetězci zúčastněných společnosti měly být (pro ztížené odhalení celé trestné činnosti) zapojeny nekontaktní firmy, zapsané pouze formálně na osoby různých cizích státních příslušníků, k čemuž měly být zneužity odcizené či pozměněné doklady totožnosti.

Obvinění zástupci těchto obchodních společností neobdrželi od zahraničních odběratelů finanční plnění, ani pohledávky nevymáhali, avšak opakovaně měli prezentovat tuto obchodní činnost před pracovníky správce daně jako standartní, aby dosáhli vyplacení nárokových nadměrných odpočtů DPH. Požadovali tak výhodu na dani z přidané hodnoty ve velkém rozsahu ke škodě České republiky, zastoupené finančním úřadem, kdy nárokované přeplatky činily více než 82 milionů korun. Správcem daně však byla skutečně proplacena částka cca 42 milionů korun. O vyplacení zbylé částky, činící více než 40 milionů korun, obvinění muži sice také usilovali, avšak ta již vyplacena nebyla.

Trestní stíhání obou obviněných je vedeno na svobodě. V případě pravomocného rozsudku jim hrozí trest odnětí svobody do deseti let. Případ dozoruje Krajské státní zastupitelství v Brně.