V případě rozsudků ve věci mýtného systému vydal Krajský soud v Brně dva rozsudky, první 15. 5. 2019 a druhý 11. 7. 2019. Současná situace je nestandardní v tom, že rozsudky jsou ve vzájemném rozporu pokud jde o to, jak posuzovat jednu a tutéž smlouvu a Krajský soud se jimi odchýlil nejen od zákona, ale také od dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu, což by mohlo mít dopad i na budoucí rozhodování Úřadu. V rozsudku z května tohoto roku soud mimo jiné konstatoval, že na smlouvu je nutno hledět jako na neuzavřenou a Úřad má o tendru rozhodovat věcně. V druhém rozsudku (ze dne 11. 7. 2019) krajský soud tvrdí, že smlouva je uzavřena, i když v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, a Úřad má rozhodnout o okolnostech jejího uzavření. Úřad však nemůže na jeden právní úkon hledět v jednom správním řízení jako by neexistoval a v druhém správním řízení o tomtéž právním úkonu rozhodovat věcně a zabývat se v tomto případě návrhem na uložení zákazu plnění smlouvy, tedy vycházet z toho, že smlouva je uzavřena.

Navíc správní řád a zákon o zadávání veřejných zakázek ukládají Úřadu povinnost zastavit správní řízení, pokud dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Ze zakázkového zákona také plyne, že ani uzavření smlouvy v rozporu s tímto zákonem na této povinnosti nic nemění. Uzavřením smlouvy končí zadávací řízení a postup zadavatele již nelze přezkoumat. Krajský soud tak předsedu Úřadu zavázal k postupu, který dle zákona není možný.

Úřad se proto obrátil na Nejvyšší správní soud s kasační stížností s tím, že rozsudek krajského soudu zavazuje Úřad k postupu proti zákonu. Nejvyšší správní soud kasační stížnosti nepřiznal odkladný účinek, neboť se neztotožnil s tím, že je takový krok naléhavě potřeba. Nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti není vyloučena možnost přerušit správní řízení. Podmínky, které umožňují použít oba tyto nástroje, se totiž liší. Vzhledem k tomu, že předseda Úřadu nemá zákonnou možnost, jak postupovat v souladu s rozsudkem krajského soudu, musel správní řízení do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu přerušit. V rámci řízení před NSS bude řešena tzv. předběžná otázka, zda lze přistupovat ke stejné smlouvě v různých správních řízeních zcela odlišně. Dokud nebude vyřešena, nelze ve správním řízení pokračovat.  Pokud Nejvyšší správní soud dospěje k závěru, že přezkum postupu zadavatele v zadávacím řízení je možný i po uzavření smlouvy, přistoupí předseda Úřadu k přezkumu prvostupňového rozhodnutí a posouzení rozkladu společnosti Kapsch.

Závěrem statistický přehled soudního přezkumu rozhodnutí ÚOHS z oblasti veřejných zakázek, který dokumentuje spolupráci Úřadu se soudy: v loňském roce bylo krajským soudem vydáno ve prospěch protistrany 22 rozsudků z celkového počtu 76 vydaných rozsudků, v nichž byl Úřad žalovanou stranou. Vezmeme-li v úvahu celkový počet rozhodnutí vydaných Úřadem v loňském roce v oblasti veřejných zakázek (716 rozhodnutí) činí v roce 2018 procento úspěšnosti rozhodování ÚOHS 96,8 procent.