V praxi to probíhá tak, že lékař provádějící na místě ohledání, uvede do Listu o prohlídce zemřelého datum a čas úmrtí. Pokud tyto údaje nelze z okolností jednoznačně určit, vyznačí lékař do Listu o prohlídce zemřelého, že jde o jeho odhad, kdy k úmrtí došlo. V některých případech je přivolána Policie ČR, která může svým šetřením přispět ke zpřesnění data smrti. Matriční úřad pak dostane podklady od lékaře a případně od policie, ale sám už přesnější údaje o datu a čase smrti nedokáže určit ani případnými dalšími dotazy na lékaře, a nemůže také nařizovat provedení pitvy. Pitva je navíc prováděna za účelem zjištění příčiny, nikoli data úmrtí. Pokud nelze datum úmrtí s jistotou zjistit, oznámí to matriční úřad podle zákona soudu a ten rozhodnutím datum smrti určí.

Ochránkyně je přesvědčena, že není nezbytné se na soud obracet vždy, když lékař uvede do Listu o prohlídce zemřelého, že datum a čas úmrtí určil odhadem. Záleží vždy na konkrétních okolnostech. Například u „čerstvých“ úmrtí bez šetření policie (jde o přirozenou smrt), když lékař v Listu o prohlídce zemřelého uvede konkrétní datum, ale současně zaškrtne, že jde o odhad, protože to neví stoprocentně, není podle ochránkyně nutné žádat soud o potvrzení závěru lékaře.

Matriční úřady by měly mít podle ochránkyně na paměti i praktickou stránku věci, tedy že jsou zde pozůstalí, kteří čekají na určení data úmrtí. Není žádoucí proces rozhodování o datu úmrtí nadměrně protahovat soudním projednáváním, pokud k tomu nejsou vážné důvody. Ministerstvo vnitra by mělo matričním úřadům v těchto otázkách metodicky pomáhat.