Důvodem je zejména pozdější sklizeň hroznů révy vinné díky klimatickým vlivům a tím i pozdější zahájení prodeje této komodity. První kontrolu letos inspektoři SZPI uskutečnili 26. srpna, v plné intenzitě kontroly probíhají od první poloviny září.

Inspektoři SZPI letos dosud prověřili celkem 94 prodejních míst burčáku a ČZHM a ve 24 případech přistoupili k odběru vzorku pro analýzu v laboratoři.

U celkem 20 kontrol inspektoři zjistili porušení právních předpisů, které se týkalo zejména označování (mj. jde o porušení povinnosti uvést výrobce, původ hroznů, případně alergen), absence průvodního dokladu, zneužití tradičního výrazu „burčák“ (produkt je vyroben v ČR, ale ze zahraničních hroznů) apod.

Výsledky laboratorně hodnocených vzorků nejsou dosud k dispozici, protože rozborované vzorky je nutné nejprve nechat přirozeně prokvasit, což je proces vyžadující až šest týdnů.

V loňské sezóně 2020 SZPI uskutečnila celkem 320 kontrol prodejních míst burčáku a ČZHM a odebrala 59 vzorků pro analýzy v laboratoři. Z těchto vzorků nevyhovělo celkem 5, a to pro neodpovídající obsah alkoholu. Dále 2 vzorky inspektoři vyhodnotili jako nevyhovující přímo v místě prodeje, v obou případech byl naměřen objem rozlévaného výrobku, který neodpovídal nabízenému množství.

Přehled všech vyhovujících i nevyhovujících vzorků hodnocených v r. 2020 viz web Potraviny na pranýři.

Pro srovnání v sezóně 2019 SZPI provedla kontroly 290 prodejních míst burčáku a ČZHM, v 61 případech inspektoři přistoupili k odběru vzorku pro analýzu v laboratoři, z nichž nevyhovělo 10 vzorků. V předchozí sezóně 2018 inspektoři odebrali k laboratornímu rozboru 44 vzorků a nevyhovělo 5 z nich, v r. 2017 bylo laboratorně hodnoceno 51 vzorků, ze kterých nevyhovělo 7 a v r. 2016 bylo laboratorně hodnoceno 69 vzorků, ze kterých nevyhověly 4.

Inspektoři kontrolují prodejce i výrobce, a to zejména ty, jejichž vzorky v minulosti nevyhověly požadavkům právních předpisů a nové dosud neprověřené prodejce, kde převládá stánková forma prodeje. Tyto odběry se ve zvýšené míře uskutečňují i na základě podnětu spotřebitele.

Při kontrole burčáku a ČZHM se SZPI mj. zaměřuje na tzv. senzorické požadavky – inspektor na místě hodnotí chuť, vůni a barvu nápoje, řádné označení zboží pro spotřebitele, odpovídající průvodní dokumentaci dokládající původ zboží a hygienu prodeje.

Při odběru vzorku laboratoř SZPI v Brně prostřednictvím hodnot izotopových poměrů stabilních izotopů vodíku měřených na nukleární magnetické rezonanci a izotopových poměrů stabilních izotopů kyslíku a uhlíku měřených na hmotnostním spektrometru prověřuje geografický původ hroznů, ze kterých byl burčák vyroben. Dále je sledována např. přítomnost syntetických barviv, etanolu z přidaného cukru (zvyšování přirozeného obsahu alkoholu v produktu dle limitu), množství přidané vody, obsah alkoholu, obsah oxidu siřičitého aj.

Burčák je národní legislativou chráněný tradiční výraz, jehož použití je vyhrazeno pro částečně zkvašený hroznový mošt vyrobený z hroznů révy vinné sklizených a zpracovaných v České republice v daném roce a prodejní sezóna je ohraničena obdobím od 1. 8. do 30. 11. Výrobek totožných parametrů, ovšem vyrobený z hroznů sklizených mimo ČR, je možné prodávat pod názvem „částečně zkvašený hroznový mošt“, nikoliv „burčák“. Případné zneužití tradičního výrazu burčák je považováno za klamání spotřebitele a SZPI v takových případech přistupuje k zahájení správního řízení a uložení pokuty.