Na přítocích do vodního díla Fryšták byl v noci z 31. července na 1. srpna krátkodobě dosažen třetí stupeň povodňové aktivity, stejného stupně bylo dosaženo kolem půlnoci také na přítoku do nádrže Bystřička. Nádrže pomohly zachytit velké množství vody z území, které bylo zatíženo prudkými vzestupy hladin a transformovaly povodňové přítoky. „Na vodních dílech jsme před dešti udržovali hladinu na maximální zásobní úrovni s povolenou tolerancí. Pro transformaci povodňových průtoků jsme využili především retenční prostory nádrží,“ popisuje Marek Viskot, vedoucí dispečinku Povodí Moravy, s.p.

Povodí Moravy v průběhu silných bouřek manipulovalo s odtoky z nádrží s ohledem na situaci pod vodními díly. Na Bystřičce i Fryštáku došlo ke zvýšení odtoku, ale na na nádrži Slušovice byl po celou dobu povodně ponechán minimální odtok z důvodu prudkých nárůstů průtoků na přítocích Dřevnice. Zvýšený odtok by způsobil překročení prvního stupně povodňové aktivity. „Manipulace jsme provedli tak, aby odtoky nepřekročily hranicí neškodných průtoků a nedošlo k možným rozlivům. Do nádrže Slušovice byl maximální přítok 16 m3/s a odtok 0,040 m3/s. Přítok do nádrže Fryšták byl v maximu cca 13,5 m3/s, odtok 4,5 m3/s. Velmi zjednodušeně lze říci, že nádrže Fryšták a Slušovice dohromady zachytily cca 24 m3/s. Pouze obyčejným porovnáním můžeme konstatovat, že by v profilu Dřevnice ve Zlíně byl překročen první stupeň povodňové aktivity,“ dodává k roli přehrad Marek Viskot.

Na vodní nádrži Fryšták byla hladina během zvýšených přítoků zvýšena o cca 20 cm, na Bystřičce o cca 1,4 m. Po odeznění povodňových průtoků dispečeři ponechali odtoky na zvýšené úrovni, aby postupně došlo k vyprázdnění naplněných částí retenčních prostorů, které slouží k zachycení a zmírnění povodňových vln. Povodňová epizoda dokládá význam vodních nádrží při zvládání obou hydrologických extrémů. Nastavená proporce mezi zásobní a retenční funkcí umožňuje vodohospodářům pokrývat odběry vody v období sucha i zachytit povodeň v období přívalových dešťů.