Dle „Strategie ochrany před povodněmi v České republice“, schválené vládním usnesením č. 382 ze dne 19.4. 2000 se počítá, jako se základním a neopominutelným opatřením v ochraně před povodněmi, s omezováním ekonomické aktivity v záplavových území namísto snahy chránit tato území před povodněmi za každou cenu. Základním krokem pro tento postup je vymezení záplavového území a aktivní zóny s rozdílným způsobem možného využití a to zejména s ohledem na ochranu majetku, zdraví a života občanů.

V současné době je platné pro toto území záplavové území a aktivní zóna stanovené vodoprávním úřadem Krajským úřadem Jihomoravského kraje dne 18.8.2009, č.j. JMK 44609/2009.

Povodí Moravy, s.p. provádí aktualizaci záplavového území a aktivní zóny na základě nových terénních zjištění, mapových a výškopisných podkladů.

Jedná se o území podél Dyje od soutoku Dyje s Odlehčovacím ramenem pod Břeclaví a území podél Moravy od silničního mostu Strážnice – Bzenec až po soutok Moravy s Dyjí.

Pro aktualizaci záplavového území byly využity mapy povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení zpracované na základě Směrnice evropského parlamentu a rady 2007/60/ES ze dne 27.října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Tyto mapy jsou součástí Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje, který byl schválen vládou ČR dne 21.12.2015.

Směrodatné pro vymezení aktivní zóny jsou hloubky vody a rychlosti proudění, doba zaplavení. Plochy mimo zástavbu jsou začleněné do aktivní zóny i z důvodu zachování volného retenčního území podél toku pro transformace povodní. Vymezení aktivní zóny vychází z jednoznačných pravidel, z fyzikálních zákonitostí proudění vody.

Vymezení aktivní zóny je významným regulačním faktorem v procesu územního plánování, protože upozorňuje potenciální investory na rizika při povodních i na nezbytné vyvolané investice na protipovodňová a kompenzační opatření v případě realizace nových staveb v tomto území.

Omezení v aktivní zóně záplavového území

V aktivní zóně záplavových území se dle § 67 odst. 1 a 2 vodního zákona č. 254/2001 Sb.,v platném zněnínesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.

V aktivní zóně je dále zakázáno

• těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
• skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
• zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
• zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.

Stanovené záplavové území včetně aktivní zóny je závazným podkladem pro územní plánování v území a musí být zahrnuto do jednotlivých stupňů územně plánovací dokumentace – zejména do grafických částí a výkresů řešících limity využití území – v souladu s platnou vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Stanovené záplavové území včetně aktivní zóny je i výchozím podkladem pro vyjadřovací činnost správce toku.