Dle „Strategie ochrany před povodněmi v České republice“, schválené vládním usnesením č. 382 ze dne 19. 4. 2000 se počítá, jako se základním a neopominutelným opatřením v ochraně před povodněmi, s omezováním ekonomické aktivity v záplavových území namísto snahy chránit tato území před povodněmi za každou cenu. Základním krokem pro tento postup je vymezení aktivní zóny záplavového území s rozdílným způsobem možného využití a to zejména s ohledem na ochranu majetku, zdraví a života občanů.

Povodí Moravy, s.p. Brno, útvar hydroinformatiky a geodetických informací zpracoval v roce 2019 záplavové území včetně návrhu aktivních zón na toku Merta km 0,000 -11,104.

ZU Merta A1 ZDE
ZU Merta A2 ZDE
AZZU Merta AZ1 ZDE
AZZU Merta AZ2 ZDE

Toto záplavové území včetně aktivních zón bude předloženo po projednání s dotčenými obcemi příslušnému vodoprávnímu úřadu, Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje ke stanovení záplavového území a vymezení aktivní zóny. Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.

Záplavové území a aktivní zóna toku Merta (km 0,000 – 11,104 - správce Povodí Moravy, s.p.) byl zpracován v úseku od soutoku s tokem Desná po most u Hošků v obci Vernířovice u Sobotína.

Na toku Merta bylo provedeno podrobné geodetické zaměření koryta, objektů na toku a přilehlé inundace. Následně byl sestaven matematický model a provedeny hydrotechnické výpočty neustáleného proudění vody v korytě a inundaci, včetně zahrnutí přítoků. Návrh záplavového území a aktivní zóny je zpracován dle Vyhlášky č. 79/2018 Sb.,. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace. Výpočet je proveden na platných hydrologických údajích, které poskytuje Český hydrometeorologický ústav.

Navrhovaným záplavovým územím je dotčeno katastrální území Petrov nad Desnou, Sobotín, Velké Losiny – Velké Losiny, Vernířovice u Sobotína.

Návrh aktivní zóny záplavového území jsme provedli v souladu s vyhláškou 79/2018 Sb. „Vyhláška o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace“, která nabyla účinnost 1. června 2018.

Podle ustanovení Vyhlášky 79/2018 Sb. §6 aktivní zóna záplavového území zahrnuje plochy:

• vlastního koryta toku v šířce břehových hran a souvisejících přítoků, kanálů
• území vymezené liniovými stavbami na ochranu před povodněmi
• plochy vymezené jako vysoké povodňové ohrožení
• plochy vymezené jako střední povodňové ohrožení pokud v jeho ploše jsou hloubky >1,5 m, nebo rychlosti >1,5 m/s a nebo součin hloubky a rychlosti >0,75 m2/s.

V souladu s Vyhláškou 79/2018 Sb. §6 odst. 3 jsme do aktivní zóny nezahrnuli izolované plochy vysokého a středného ohrožení.

Vymezení záplavového území a aktivní zóny je významným regulačním faktorem v procesu územního plánování, protože upozorňuje potenciální investory na rizika při povodních i na nezbytné vyvolané investice na protipovodňová a kompenzační opatření v případě realizace nových staveb v tomto území.

Plochy stávajících staveb a novostaveb, které doposud nejsou zachyceny v mapovém podkladu a stavby na které bylo vydáno územní rozhodnutí před termínem stanovení aktivní zóny záplavového území, jsou považovány za území mimo aktivní zónu.

Omezení v aktivní zóně záplavového území:

V aktivní zóně záplavových území se dle § 67 odst. 1 a 2 vodního zákona č. 254/2001 Sb.,nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.

V aktivní zóně je dále zakázáno
     a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
     b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
     c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
     d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení; to neplatí pro zřizování táborů sestávajících pouze ze stanů, které byly před stanovením aktivní zóny záplavového území v tomto místě zřizovány a které lze v případě povodňového nebezpečí neprodleně odstranit.

Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.

Nevhodná stavební činnost prováděná v aktivní zóně záplavového území má přímý vliv na změnu odtokových poměrů v širším území. Proto jakékoliv stavby realizované v aktivní zóně jsou nejen přímo ohroženy vlastní povodní, ale jako takové jsou přímým nebezpečím pro ostatní části záplavového území z důvodu změny proudění a významného vlivu zpětného vzdutí. V podstatě se jedná o území, které by mělo být výhradně určeno pro převádění povodňových průtoků.

Vymezení aktivních zón se tedy stává velmi účinným preventivním nástrojem pro snížení povodňových škod.

Stanovené záplavové území včetně aktivní zóny je závazným podkladem pro územní plánování v území a musí být zahrnuto do jednotlivých stupňů územně plánovací dokumentace – zejména do grafických částí a výkresů řešících limity využití území, v souladu s platnou vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Stanovené záplavové území včetně aktivní zóny je i výchozím podkladem pro vyjadřovací činnost správce toku.