Cílem jednání, které mělo charakter informační schůzky, bylo informovat radní o průběhu a připravovaných krocích v rámci protipovodňové ochrany Pobečví, dále pak o přírodě blízkých projektech na vodních tocích v Olk. „Dnes jsme využili příležitost informovat radu kraje o projektech, které Povodí Moravy v Olomouckém kraji aktuálně realizuje, a také uvést na pravou míru některé informace, které zaznívají ve veřejném prostoru. Zaměřili jsme se na to, jakým způsobem probíhá realizace ochrany celého Pobečví před povodněmi, a to včetně přípravy vodního díla Skalička. Hovořili jsme ale také o revitalizacích a renaturacích vodních toků v Olomouckém kraji, a to jak těch dokončených, tak aktuálně probíhajících a připravovaných,“ shrnul generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Hlavním bodem jednání byly informace o průběhu a aktuálním stavu přípravy VD Skalička. To je klíčovým prvkem v rámci ochrany měst a obcí podél řeky Bečvy. Celý koncept protipovodňové ochrany Pobečví sestává ze dvou etap. „Technická a přírodě blízká opatření I. etapy protipovodňové ochrany v Pobečví mají podobu například protipovodňových ochranných hrází, terénních valů, zkapacitnění jezů, rybích přechodů, revitalizace toků nebo obnovu rybníků. Jedná se o opatření, která již několik let realizujeme a která bychom měli dokončit do roku 2027. Tato opatření ale dokáží ochránit obyvatele Pobečví pouze proti padesátileté vodě,“ popsal na jednání Gargulák. Příkladem jsou dokončená i připravovaná protipovodňová opatření v Přerově, probíhající rekonstrukce jezu, stavba rybího přechodu a protipovodňových zídek v Hranicích či revitalizace Bečvy u Skaličky a Černotína.

II. etapu protipovodňového komplexu Pobečví představuje VD Skalička, u kterého však zatím není jasné, zda půjde o suchou či vodní nádrž. Teprve realizace VD Skalička zajistí ochranu 110 tis. obyvatel Pobečví až na úroveň povodně, která postihla ČR v roce 1997. S ohledem na klimatickou změnu by však vodní dílo mohlo hrát významnou roli kromě povodní také v období sucha. Možných podob vodního díla je proto více. S ohledem na objektivitu rozhodne o tom, zda půjde o průtočnou nádrž či boční variantu, analýza, kterou vypracují přední česká akademická pracoviště: hydrotechnici z ČVÚT v Praze, hydrobiologové z Akademie věd a odborníci na vodní stavitelství z VÚT. „V současnosti probíhá zpracování velmi podrobné hydrogeologické studie, jejímž cílem je posouzení možného ovlivnění podzemních a zejména minerálních vod v souvislosti s jednotlivými variantami vodního díla. Objektivnější posouzení, než zapojení nezávislých akademických pracovišť, prakticky neexistuje,“ vysvětlil Radě OlK Gargulák. Generální ředitel ujistil členy Rady OlK, že diskutované označení „vodní dílo“ tak v žádném případě nepředjímá, jaké opatření ve Skaličce vznikne. Vodním dílem je totiž i suchý poldr.

Jednání se společně s členy Rady účastnil i hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek. „Olomoucký kraj preferuje takové řešení, které bude přijatelné z hlediska protipovodňové ochrany, a zároveň bude respektovat danou lokalitu a další rozvoj lázeňství a turistiky, vše s ohledem na ekologickou funkci krajiny,“ uvedl Suchánek. „Podoba a případná realizace vodního díla Skalička bude záviset na rozhodnutí odborníků, kteří se tímto tématem zabývají. Důkladně se musí posoudit přínosy stavby i její případná negativa. Musíme mít záruky, že nebudou ohroženy lázeňské prameny, krasové útvary nebo říční ekosystém,“ dodal Martin Šmída, radní Olomouckého kraje pro oblast životního prostředí.

Dalším bodem videokonference byly dokončené, probíhající a připravované revitalizace a renaturace vodních toků. Zástupci Povodí Moravy, s. p. členům Rady OlK představili úspěšnou renaturaci Moravy u Štěpánova, která získala ocenění od AOPK i od Olomouckého kraje. Dále pak popsali průběh probíhající revitalizace Bečvy u Černotina a Skaličky a informovali o rekonstrukci jezu a výstavbě rybího přechodu v Hranicích. Nejvýznamnější připravovanou akcí v OlK je stavba protipovodňové ochrany v Hranicích a dále obnova říčního ramene řeky Bečvy v lokalitě Ústí. „Velmi mě těší, že si společnost začíná všímat našich projektů, v rámci kterých řekám vracíme původní charakter. Realizujeme přírodě blízká opatření a revitalizujeme řeky v povodí Moravy v místech, kde jsou taková řešení možná,“ doplnil Gargulák.

Podobná jednání o probíhajících a připravovaných aktivitách připravuje Povodí Moravy, s. p. i v dalších krajích své působnosti.