„V předminulém, 12. kalendářním týdnu letošního roku, jsme zaznamenali dokonce týdenní rekordní počet nových případů, rovných 20. V tom minulém, 13. týdnu, jde o dalších 9 nemocných,“ podotýká MUDr. Zdeňka Jágrová, pověřená zastupováním ředitele HSHMP a zároveň ředitelka protiepidemického odboru pražské hygieny.

„Jen od začátku letošního roku v metropoli evidujeme již 135 laboratorně potvrzených výskytů spalniček. Letos vykazované statistiky vysoce překračují nárůst případů v roce 2018, kdy se za celý loňský rok v Praze vyskytly 103 případy. I s loňskem se tak v Praze dostáváme na varovných 238 hlášených onemocnění. Každý nový případ detailně šetříme a nařizujeme potřebná protiepidemická opatření,“ doplňuje Zdeňka Jágrová.

Spalničky předmětem jednání Epidemiologické komise hlavního města Prahy

Situace dosáhla úrovně, kdy již bylo nutné téma projednat na zasedání Epidemiologické komise hlavního města Prahy. Ta přijala doporučující usnesení k nutnosti očkování proti spalničkám zejména v řadách zaměstnanců pražských nemocnic a jiných zdravotnických a sociálních zařízení, kde riziko přenosu v tomto prostředí je významně vysoké, dále také například v řadách složek integrovaného záchranného systému a v rámci pracovišť krizového řízení nebo krizové připravenosti atd., neboť činnost těchto institucí, organizací a zařízení musí zůstat v případě rozsáhlé epidemie zachovaná. „Epidemiologická komise se tak připojila k nařízení ministra zdravotnictví, který koncem února nařídil přímo řízeným nemocnicím zabezpečit dostatečnou proočkovanost proti spalničkám u zdravotnických pracovníků na odděleních typu urgentní příjmy, oddělení pediatrie, dermatovenerologie, infekční oddělení, a rovněž u dalších pracovníků, kteří s ohledem na specifika zdravotnických zařízení mohou představovat potenciální riziko či sami být ohrožení tímto vysoce infekčním onemocněním. Ke stejnému kroku současně ministr zdravotnictví vyzval hejtmany jednotlivých krajů, neboť právě kraje jsou zřizovateli celé řady dalších zdravotnických zařízení. Jen od začátku roku 2018 nařizovala mimořádné očkování proti spalničkám v dané souvislosti již třikrát také pražská hygienická stanice. Vždy se tak stalo na základě předchozího souhlasu ministerstva zdravotnictví. Naposledy minulý pátek pro zdravotníky urgentních příjmů interních klinik vinohradské nemocnice,“ připomněla MUDr. Zdeňka Jágrová.

Pražská hygiena jde příkladem

Nutnosti eliminace rizik v případě dalšího zhoršování epidemiologické situace ohledně spalniček si je vědoma sama HSHMP. V těchto dnech proto u zaměstnanců pražské hygieny probíhá zjišťování hladiny protilátek proti spalničkám. Zaměstnancům, kteří budou mít hladinu protilátek nízkou nebo žádnou bude nabídnuto přeočkování. „Domníváme se, že by podobný postup měly volit i další, nám podobné instituce. Jsme rádi, že se ke stejnému kroku rozhodla i vedení policie nebo hasičů,“ uvedla Zdeňka Jágrová.

Obezřetnost a připravenost je na místě

Mnohými podceňovaná nebezpečnost spalniček začíná oslabovat. Spousta lidí si v důsledku apelů hygieniků začíná uvědomovat jejich závažnost. Zdeňka Jágrová k tomu říká: „Snažíme se předávat informace mladším lékařům, z nichž mnoho dosud, díky dříve vysoké proočkovanosti, spalničky ve své praxi nevidělo. Nadále vyzýváme rodiče, aby, pokud k tomu nejsou skutečně závažné důvody, neodkládali očkování svých dětí. Očkování je jediná účinná prevence proti spalničkám. Neočkovaní jedinci mají 90 procentní pravděpodobnost, že se v případě setkání s nemocným spalničkami nakazí, a to bez ohledu na věk nebo sílu imunitního systému. Neexistují žádné vědecké důkazy, že by spalničkám dokázal zabránit například zdravý způsob života, zdravá strava nebo přírodní prostředky. Jeden nemocný spalničkami podle statistik nakazí 12 až 18 neočkovaných. Navíc u lidí včetně dětí, kteří spalničkami onemocní není možné do budoucna vyloučit závažné komplikace: jednou z nejnebezpečnějších je smrtelná komplikace postihující mozek, známá jako subakutní sklerotizující panencefalitida, která se může objevit až několik let po prodělání onemocnění spalničkami. Časté jsou však také infekce ucha, průjmy, zápaly plic či dehydratace organismu. Nutno také připomenout, že mnoho lidí spalničky přivedou k delšímu pobytu do nemocnice. V Evropě na následky spalniček ročně umírá několik desítek lidí.“

Spalničky jsou závažné infekční onemocnění, které se šíří vzdušnou cestou, nemocný je svému okolí infekční již 4 dny před prvními příznaky onemocnění a dále 4 dny po výsevu exantému. Protiepidemická opatření, která jsou nezbytná, zahrnují mj. domácí izolaci vnímavých osob, a to od 7. dne ode dne posledního kontaktu do 21. dne od posledního kontaktu s nemocným.