Slavnostní předání medailí, jejichž tradice sahá do roku 2002, proběhlo i tentokrát v malebných prostorách hlavní budovy Akademie věd na Národní třídě. „Akademie věd ČR si váží lidí, kteří umějí veřejnosti přibližovat složité poznatky,“ uvedl Jan Martinek z Odboru mediální komunikace Kanceláře AV ČR, který ceremonii uváděl. „Tato činnost je záslužná a přínosná mimo jiné proto, že může k vědě přivést mladé lidi,“ zdůraznil Martinek.

„K popularizaci je zapotřebí talent a vůbec neplatí, že dobrý vědec musí být automaticky dobrý popularizátor. O to větší uznání si jejich práce zaslouží,“ prohlásila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Připomněla, že seznamování veřejnosti s vědeckými výsledky je důležité mimo jiné i proto, že vědecké ústavy pracují za veřejné peníze, a veřejnost má tedy právo vědět, co se s těmito prostředky děje.

Mgr. Jana Maříková Kubková, Ph.D. (nar. 1968) se dlouhodobě věnuje popularizaci archeologie, a to jak prostřednictvím tradičních výstav a přednášek, tak prostřednictvím virtuálních výstav, aplikací a dalších nových technologií. Coby autorka konceptu a vedoucí týmu stála mimo jiné za výstavou „Obnova Pražského hradu mezi lety 1918–1929“ či za projekty Heritage Route (www.heritage-route.eu) a Virtuální průvodce památkami Pražského hradu (www.prazsky-hrad.cz).

Doktorka je také hlavní kurátorkou úspěšné výstavy „Dědictví Karla Velikého: Raný středověk jako kolébka evropské kultury“, připravené rozsáhlým týmem odborníků z různých institucí. Putovní výstava vznikla v rámci projektu Kolébky evropské kultury a obsahovala exponáty z partnerských zemí projektu – Nizozemí, Belgie, Německa, Slovenska, Slovinska, Itálie, Chorvatska a samozřejmě ČR. Hlavním úkolem bylo představit dobu raného středověku jako období, které dosud hraje významnou roli v tvorbě lokálních i národních identit. Výstava doplněná o přednášky renomovaných odborníků nejprve navštívila belgické Ename, slovinské Gradišče a italskou Ravennu, následně byla od července do října 2015 instalována na Pražském hradě, v dalších dvou letech putovala také do Bratislavy a do Košic. Za bratislavskou verzi výstavy, konkrétně za prezentaci evropského kontextu slovenské kultury v raném středověku, obdržel celý tým mimořádnou výroční cenu časopisu Pamiatky a múzeá.

RNDr. Jiří Sádlo, CSc. (nar. 1958), je přední český biolog a znalec české krajiny. Významně přispívá k propagování svého oboru nejen prostřednictvím odborných textů, ale též článků a knih určených širší veřejnosti. Mimo jiné je spoluautorem knih Biologie krajiny: Biotopy České republiky (1999), Krajina zevnitř (2002) a Krajina a revoluce: Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí (2005), vystupuje v rozhlase i televizi, již déle než čtvrtstoletí je členem redakční rady časopisu Vesmír.

„Jiří Sádlo je neúnavný pozorovatel, průzkumník a obhájce české přírody, přímluvce odvrácených stran krajiny, města, kultury i lidských duší,“ uvedl ve zdůvodnění nominace ředitel Botanického ústavu AV ČR Jan Wild a dodal, že Sádlo ovlivnil celou jednu generaci českých přírodovědců. Doktorovy knihy i dlouhá řada kratších textů podle Wilda rezonují v kruzích kreativců nejrůznějšího druhu – literátů, výtvarných umělců, urbanistů. „Jiří Sádlo, to je osvěžující proud autenticity, jenž vyvěrá z hlubokého zaujetí světem a z pomalého, přírodovědecky přesného přístupu k němu. Formální výraz výsledku takového zkoumání je pak veskrze poetický,“ uzavřel Wild.

Ing. Dana Sephton (nar. 1961) pracovala deset let ve výzkumu chemické úpravy vody a materiálů pro jaderné elektrárny, od roku 1991 působí v British Council jako vedoucí projektů v oblasti vědy, vzdělávání a umění a mezinárodní spolupráce, v kteréžto funkci se intenzivně věnuje popularizaci vědy na středních i vysokých školách i mezi širokou veřejností. S velkým nasazením pomáhá propagovat Akademii věd ČR i její konkrétní vědce, ať už renomované, nebo začínající.

Pořádala nebo spolupořádala množství popularizačních akcí a projektů. S AV ČR spolupracovala na všech ročnících listopadového Týdne vědy a techniky, kde organizovala většinu zahraničního programu. Zapojila Českou republiku do mezinárodní soutěže FameLab, prosazovala a zviditelňovala vědu v kultuře (mimo jiné novátorským projektem vědeckého divadla). V roce 2016 organizovala českou část globálního projektu Shakespeare Lives u příležitosti 400. výročí bardova úmrtí, v letech 2017 a 2018 navázala spolupráci s hudebním festivalem Colours of Ostrava, se sítí knihoven v ČR spolupracovala na řadě vzdělávacích přednášek a dalších akcí pro veřejnost. Studentům a mladým vědcům zprostředkovává možnosti zapojení do mezinárodních projektů, zahraničních vědeckých festivalů a vzdělávacích akcí zejména ve Velké Británii.