Dnešní jednání se zaměřila na pokračování bezpečnostní spolupráce NATO s Gruzií a Ukrajinou a též na další alianční podporu v Afghánistánu. Státníci rovněž pokračovali v debatě o navyšování výdajů jednotlivých členských zemí na obranu.

Součástí české delegace byl také první místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Hamáček.

Na úvod svého programu se premiér Andrej Babiš zúčastnil jednání členských zemí NATO s prezidenty Gruzie a Ukrajiny. Tyto země jsou partnerskými zeměmi NATO a aspirují na pozdější členství v Alianci.

Tématem byly také výdaje na obranu jednotlivých zemí.

„Je důležité mluvit o absolutních výdajích na zbrojení. V roce 2013 byl náš výdaj 1,03 procenta a v roce 2019 je to 1,17, tedy rozdíl je jen 0,14 procent. Ale když si to vezmeme přes absolutní částku, kdy výdaje v roce 2013 byly 42 miliard korun a v roce 2019 budou 65,6 miliard korun, tak jsme za šest let navýšili výdaje na obranu o 50 procent,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš s tím, že hranice 2 % z HDP dosáhne Česká republika do roku 2024. Zároveň dodal, že je nutné změnit systém nákupu vojenské techniky a vybavení a zajistit, aby byla výběrová řízení zcela transparentní.

Následně se český předseda vlády Andrej Babiš zúčastnil setkání NATO s partnery mise Resolute Support. Mise si klade za cíl udržovat stabilitu v Afghánistánu především díky poskytování výcviku a poradenství afghánským bezpečnostním silám. V současné době je do ní zapojeno celkem 39 zemí.

Česká republika podporuje alianční misi v Afghánistánu a zároveň je jedním z nejaktivnějších přispěvatelů vojenských kapacit. Podle předsedy vlády Andreje Babiše ČR navýší svůj kontingent z 250 na 390 osob a hodlá pokračovat i ve finanční podpoře. Ročně posílá na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a dalšího rozvoje země 40 milionů korun a zároveň rozhodla o prodloužení finanční podpory až do roku 2024. Premiér Babiš na summitu také zdůraznil potřebu udržení stability Afghánistánu především z důvodu omezení migrace a terorismu.

Na summitu NATO, který se uskutečnil ve dnech 11. až 12. července 2018 v ústředí NATO, si představitelé zemí Aliance potvrdili význam transatlantické vazby, jednali o finančních závazcích ze summitu NATO ve Walesu, o vztazích s Ruskem i o modernizaci Aliance a reformě jejích velitelských struktur.