Hospodářská komora České republiky předložila v rámci konzultací celou řadu návrhů, jak by měla vypadat evropská podpora podnikání. Vítáme, že Evropská komise jednoznačně a jasně řekla ve svém sdělení, že návrat k růstu a větší zaměstnanosti mohou přinést pouze podnikatelé.

Jak řekl komisař pro průmysl a podniky Antonio Tajani: „Více podnikatelů znamená více pracovních míst, více inovací a více konkurenceschopnosti. Stát se podnikatelem a realizovat své vize vyžaduje hodně osobního rizika a úsilí. Podnikatelé jsou hrdinové naší doby. Podnikání je nejsilnější hnací silou hospodářského růstu v ekonomické historii. Proto chceme, aby se podnikání stalo atraktivní a dostupnou vyhlídkou pro evropské občany. To je hlavní poselství našeho akčního plánu. Pokud se nám podaří uvolnit podnikatelský potenciál Evropy, můžeme vrátit Evropu k růstu.“

Protože klesá počet mladých lidí, kteří chtějí být podnikateli, klade Evropská komise na první místo otázku vzdělávání v oblasti podnikání, které je třeba začít již na základním stupni a pokračovat v něm dále na středních i vysokých školách. Po tom Hospodářská komora České republiky volá již řadu let a usilovně to samé prosazuje rovněž vůči svým vzdělávacím institucím.

Aby se podnikání mohlo dobře rozvíjet, je třeba pro to vytvořit vhodné prostředí, na prvním místě zajistit přístup k financím. Evropská komise slibuje podpořit programy mikroúvěrů a jejich dostupnost zájemcům o podnikání. Hospodářská komora České republiky je připravena tento záměr podpořit a proto připravuje na národní úrovni systém, který by umožnil malým a středním podnikům získat snadno a rychle potřebný úvěr.

Polovina nově vznikajících podniků podle statistik zaniká do pěti let od svého založení. To je důvod, proč ve svém počátečním období potřebují podniky podporu. Na evropské úrovni se zejména jedná o podporu vytváření přeshraničních klastrů a obchodních sítí nebo o posílení činnosti Enterprise Europe Network (Evropské sítě na podporu podnikání). Evropská komise věnuje velkou pozornost digitální ekonomice, protože se jasně ukazuje, že malé a střední podniky v oblasti ICT rostou dvakrát až třikrát rychleji než ostatní. Pouze ten, kdo investuje do digitálních technologií na podporu podnikání, si může udržet konkurenceschopnost. Rovněž uvolnění potenciálu jednotného digitálního trhu, který daleko zaostává za svými možnostmi pro nedostatek jednotných pravidel, může významně přispět k růstu a zaměstnanosti. Je však třeba zajistit důslednou ochranu digitálního trhu před kybernetickým zločinem, chránit obchodní tajemství a bezpečnost osobních údajů.

Evropská komise se vedle výčtu svých aktivit obrací na členské státy s výzvou, aby se ze své strany aktivně zapojily do rozvoje podnikání, a zmiňuje možné kroky, jako jsou například příznivější daňové předpisy pro začínající podniky, možnost splátkového kalendáře pro placení sociálního a zdravotního pojištění, či zabránění dvojímu zdanění při přeshraničních aktivitách. To by HK ČR velmi uvítala, ale je otázka, zda to současná úsporná opatření na snížení deficitů státních rozpočtů umožní. Pro Hospodářskou komoru České republiky je důležitá výzva členským státům k zavedení zásady úhrady DPH jen ze zaplacených faktur, která byla přijata ve směrnici o opožděných platbách, kterou komora iniciativně navrhla před mnoha lety. Bohužel české ministerstvo financí tuto zásadu úhrady DPH do naší legislativy nepromítlo. Věříme, že i tato výzva nám pomůže změnit názor ministerstva na tuto otázku.

Evropská komise poukazuje rovněž na závažnost problému, kterému se věnuje malá pozornost a tím je převod vlastnictví podniků. Každoročně totiž zaniká v EU kolem 150 tisíc firem se 600 tisíci zaměstnanci, které by mohly být zachráněny převodem na jiné vlastníky, k čemuž ovšem chybí nástroje, daňové úlevy, transparentní postupy a podobně. Převzetí firmy při tom může být daleko efektivnější než založení nové. S tím souvisí i další problém a tím je podnikatelský neúspěch. Zatímco v USA je možnost druhé šance po krachu firmy pro podnikatele zcela přirozená a naopak vítaná, protože takový podnikatel se již obvykle umí vyvarovat chyb, které vedly k prvotnímu neúspěchu, tak v Evropě je na neúspěšné podnikatele pohlíženo právně i ve veřejném mínění jako na zkrachovalce. To je třeba rovněž zásadně změnit a to jak na evropské tak i národní úrovni, včetně zkrácení délky konkurzu.

Co trápí všechny podnikatele v EU, je administrativní zátěž, která jim svazuje ruce. Proto tři čtvrtiny Evropanů považují administrativní složitost za hlavní důvod, proč nechtějí podnikat. Evropská komise slibuje pokračovat ve své politice snižování této zátěže. K těmto snahám však HK ČR vyjadřuje svůj kritický postoj, protože i když Evropská komise odstraní nějakou byrokratickou zátěž, vzápětí přidá novou a tomu je podle nás třeba zabránit tak, aby se podnikatelské prostředí postupně zlepšovalo, jinak zůstane pouze u prázdných slibů. Uvidíme, zda Evropská komise vyslyší názory podnikatelů v průzkumu o 10 evropských legislativních aktech, které nejvíce zatěžují podniky a jestli s nimi něco udělá.

Ve druhé části svého sdělení se Evropská komise věnuje otázkám jak zapojit do podnikání více žen, seniorů, nezaměstnaných a imigrantů.

Podle našeho názoru je Akční plán užitečný příspěvek ke změně pohledu na podnikání v EU. Je dobře, že z Evropské komise zazněl jasný hlas na podporu podnikatelů. Na druhé straně je však třeba otevřeně říci, že ač Evropská komise hovoří o revolučním přístupu, tak až na několik nových myšlenek a návrhů v něm nenalézáme nic tak zásadně odlišného od již známých dokumentů, které byly v minulých letech v EU přijaty, jako je Akt pro malé podnikání (Small Business Act), Akt pro jednotný trh nebo Akční plán pro financování MSP. Doufáme proto, že nedojde k rozmělnění pozornosti Evropské komise, ale že právě ona bude tím, kdo bude pokračovat úsilí o naplňování již přijatých opatření.

V Akčním plánu nám ovšem chybí několik zásadních věcí. Jednou z nich je nezbytnost skloubit otevřenost evropského trhu s jeho nezbytnou ochranou před neférovou konkurencí zaplavující evropský trh levným a nekvalitním zbožím a službami neodpovídajícími evropským požadavkům, které musí dodržovat evropské podniky, v důsledku čehož se stávají nekonkurenceschopnými, a buď krachují, nebo raději odcházejí do zahraničí.  Velmi nám chybí zmínka o úloze organizací zastupujících podnikatelské zájmy, jako jsou obchodní a hospodářské komory poskytující poradenství a konkrétní pomoc a podporu podnikatelům.

Mnoho malých a středních podniků by nemohlo existovat bez nenahraditelné úlohy těchto organizací tvořících nejmasovější celosvětovou síť podnikatelů.

Zdůrazňujeme proto, že úspěch v provádění Akčního plánu závisí do značné míry na plném zapojení a spolupráci s obchodními komorami a dalšími organizacemi zastupujícími podnikatele včetně jejich cílené podpory, a to jak na národní, tak i evropské úrovni, aby mohly plnit svou úlohu v tomto ohledu.

Věříme, že se nám společně s příslušnými státními orgány, s naším parlamentem, poslanci evropského parlamentu a dalšími zástupci v Bruselu podaří uvést navrhovaná opatření do života a zlepšit tak úděl evropského podnikání.