MŽP upozorňuje, že prostředků v NZÚ je pro vlastníky rodinných i bytových domů na realizaci energetických úspor dostatek a že Ministerstvo životního prostředí bude vždy upřednostňovat podporu energetických úspor v rodinných a bytových domech. Podle studií a odborných analýz absorpce trhu však máme spočítáno a odborně prokázáno, že v rámci NZU lze podpořit i zateplování budov veřejného sektoru současně s rodinnými i bytovými domy tak, aby se na všechny dostalo, respektive aby rozhodně zájemci o energetické úspory z řad vlastníků rodinných a bytových domů nepřišli nijak zkrátka. Ostatně rozdělení prostředků NZU mezi rodinné a bytové domy i veřejné budovy v poměru 70 ku 30 % již schválila vláda v programovém dokumentu NZU v roce 2013 a není to tak žádnou novinkou ani pro oborové organizace, které umožnění zateplování vládních budov dnes kritizují ve svých aktuálních vyjádřeních. Zároveň alokace prostředků v programovém dokumentu z roku 2013 neznamená, že prostředky budou takto v budoucnu přerozděleny, protože jak již bylo řečeno, platí preference MŽP zajistit energetické úspory v první řadě v rodinných a bytových domech.

Podpora energetických úspor ale zároveň povede ke snižování výdajů ve státním rozpočtu a tudíž povede k úsporám naprosto všech daňových poplatníků.

Z programu NZU tak budou podpořeny ústřední vládní budovy, kde je nutné naplnit podmínku zvyšování energetických úspor o 3 % ročně do roku 2020, což je nezvratná povinnost podle platné evropské legislativy. Výše podpory bude až 85 % uznatelných nákladů (v reálu je to však 50 % celkových nákladů), a to i s ohledem na fakt, že na financování zateplování vládních budov nelze využít půjčky či úvěry. Využití nástrojů EPC nelze využít na financování zateplování vládních budou, neboť to neumožňuje zákon o rozpočtových pravidlech, podle kterého organizační složky státu nemají povoleno získat jakýkoliv druh úvěru či půjčky (neplatí pro ostatní typy budov veřejného sektoru).