Finanční sektor v roce 2015 celkově vydělal 66,9 miliardy korun. O rok předtím to bylo "pouze" 63,4 miliardy korun. Banky sice čelí nebankovní konkurenci, ale i tak se mají pořád dobře, jsou ziskové a nechtějí riskovat s novými produkty. A to je hlavním důvodem, proč se jejich přístup ke klientům nemění.

Banky z hlediska věkové struktury cílí na studenty a mladé rodiny. Přitom pomíjejí segment seniorů. Banky pro mladé potenciální klienty nabízejí studentské účty, hypotéky, inovují elektronické bankovnictví a upravují svoji marketingovou strategii směrem k internetu a sociálním sítím.

V mladých a hlavně nových klientech vidí banky svoji budoucnost. Doufají, že tyto klienty „přetáhnou“ od konkurence a potom si je svými službami udrží. To je ale čím dál těžší. Mladých klientů je čím dál měně a jsou ochotni banku měnit. Bankovní produkty vnímají jako komoditu. V zahraničí už se banky poučily a vědí, že se musí soustředit také na jiné věkové skupiny. Obzvláště zajímavý je segment seniorů.

V České republice jde téměř o 2,4 milionu klientů pobírajících starobní důchod. Tito klienti mají své specifické potřeby a banky je neumí uspokojit. Přitom právě tito starší klienti jsou šestkrát loajálnější než mladší zákazníci. Senioři mají jiné potřeby než mladší klienti.

Potřebují osobní schůzku, dostatek času, popovídat si o produktu, diskutovat jeho výhody a nevýhody a v neposlední řadě i citlivě naslouchat při vyprávění jejich životních příběhů. Část seniorů naspořila výrazné bohatství a potřebují jej udržovat. Část úspor spotřebují v pozdním věku sami a část zanechají dětem a vnoučatům.

V oblasti investic požadují konzervativní, méně rizikové investice. Významná část seniorů však nepotřebuje peníze investovat, ale naopak své investice postupně spotřebovávat. Výše průměrného důchodu v České republice je cca 11 000 Kč. Pokud od takovéto částky odečtete výdaje na bydlení, tak vám zůstane polovina.

To není rozhodně částka, za kterou lze důstojně žít. Navíc senioři s přibývajícím věkem vydávají více za léky a lékařskou péči. Banky ani pojišťovny seniorům s takovouto situací v České republice příliš nepomohou. V zahraničí ano.

Pro seniora, který je zároveň vlastníkem nemovitosti, existuje unikátní finanční produkt - reverzní hypotéka, někdy nazývána i jako zpětná či obrácená hypotéka. Senioři totiž mají v nemovitosti zpravidla kumulovány celoživotní úspory. Reverzní hypotéka je jedna z možností, jak tyto úspory uvolnit a tím prožít stáří důstojněji.

Tento produkt má své výhody a nevýhody. Seniorovi zpravidla dokáže zdvojnásobit důchod, umožní mu zůstat bydlet ve své nemovitosti a poskytnutý úvěr během svého života nesplácet. Nevýhodou je, že na případné dědice zbude menší majetek. Tento produkt s sebou nese také svá rizika, a proto je v zahraničí regulovaný. Samozřejmostí musí být etika a transparentnost instituce, která takovýto produkt poskytuje.