Evaluační ohlédnutí 1996/2016 bylo postaveno na jednoduchém principu. Žáci posledního ročníku čtyřiceti základních škol dostali k vyplnění několik testů, které jejich předchůdci vyplňovali před dvaceti lety. Výsledky ukázaly, že ve většině testů vykazují dnešní žáci v podstatě shodnou úroveň znalostí, ale zásadně se zlepšili v angličtině, téměř o deset procentních bodů. Výsledky tohoto šetření byly prezentovány v červnu tohoto roku.

Čemu byla zatím věnována minimální pozornost, je fakt, že i ředitelky a ředitelé škol, kde došlo k velmi výraznému zlepšení výsledků, v dotaznících, jež byly součástí šetření, uvádějí, že podle jejich názoru se schopnosti dětí snižují. Tento dotazník samozřejmě vyplňovalo vedení škol dříve, než vědělo, jak jejich škola v testech dopadla.

Z grafu je patrné, že jediné, v čem vedení škol vidí jednoznačnou změnu, je sebevědomí žáků, což je ale parametr, který mnozí učitelé nevnímají jako zlepšení. Zdá se tedy, že učitelský pohled na žákovské dovednosti se v mnohém míjí s realitou. Jde o zásadní informaci, kterou by měl stát ověřit a v případě potvrzení na ni reagovat.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Především by bylo třeba ověřit informace, které šetření Kalibra přineslo. Pokud je to opravdu tak, že v dlouhodobém horizontu jsou na tom děti, pokud jde o znalosti, víceméně stejně, stojí za úvahu, proč si myslí dospělí opak. Důvodů může být víc. Svoji roli hraje vzpomínkový sentiment, také jsou pravděpodobně mezi jednotlivými školami dnes větší rozdíly než před dvaceti lety. I tak je ale rozpor mezi schopnostmi dětí  a názory ředitelů překvapivý a měli bychom se ptát, co s tím lze udělat.“