"Na výzkum šlo v loňském roce rekordních téměř 112 mld. korun. Významnou skutečností je zde i dostatečné čerpání rozpočtovaných zdrojů, kdy pokračujeme v trendu snižování tzv. nespotřebovaných výdajů. Na oblast vědy a výzkumu, která zásadně ovlivňuje naši ekonomiku, jde 1,94 % HDP. To je rekordní částka, kterou chceme ještě posílit. V souladu s Inovační strategií směřujeme ke 2,5 % v roce 2025. Tak aby Česká republika skutečně byla zemí pro budoucnost. Pro ČR vyjednáváme zároveň pro další období navýšení evropských zdrojů v rámci Národního plánu obnovy v objemu 12,5 mld. Kč,“  sdělil vicepremiér pro hospodářství Karel Havlíček.

Významnou roli v tomto úsilí dlouhodobě plní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). V roce 2019 vzrostlo HDP o 6,3 % a veřejné výdaje z ČR vzrostly o 7,26 %. K nárůstu přispěla činnost RVVI, která se podílí jako odborný poradní orgán vlády na přípravě návrhu výdajů na VaV ze státního rozpočtu. V posledních letech RVVI  usiluje o navýšení rozpočtu a efektivní zacílení těchto veřejných zdrojů, které mají zajistit dlouhodobě stabilní a předvídatelné financování systému s akcentem na posílení institucionálního financování, a dále mají přispět k akceleraci soukromých výdajů na VaV.

Po roce 2016 je zřetelný výrazný nárůst prostředků investovaných z domácích veřejných zdrojů (tj. zejména především ze státního rozpočtu). Veřejná domácí podpora na VaV činila v roce 2019 37,6 mld. Kč.

Ze zahraničních veřejných zdrojů se podařilo v loňském roce výzkumným organizacím získat podporu ve výši 8,1 mld. Kč, tj. o 5,4 mld. Kč více než v roce 2016.

Ve výstupech ČSÚ můžeme sledovat jednoznačně pozitivní trend zvyšování podílů financování VaV, který je prováděn v podnikatelském sektoru (cca 62 %, tj. 68,8 mld. Kč). Takový výsledek odpovídá dlouhodobé strategii financování výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Přibližujeme se státům jako např. Rakousko, kde je cca 70 % výdajů na VaV realizováno právě ve firemním sektoru.  V daném směřování se ukazuje větší důvěra podniků v investicích do výzkumu, což je způsobeno zejména lepším nastavením a zacílením účelové podpory (programy na podporu aplikovaného výzkumu, např. MPO a TA ČR a dalších resortů) a využíváním daňových odpočtů.

Statistiky ČSÚ zatím údaje o nepřímé podpoře soukromým podnikům v daném roce neuvádějí – v roce 2018 dosáhla nepřímá podpora výše 2,58 mld. Kč, inovace jsou podporovány i skrze investiční pobídky, které se poskytují pouze subjektům investujícím do výzkumu.

Dle souhrnných výsledků šetření o licencích za rok 2019, které provedlo ČSÚ, zaznamenal zájem o licencování výsledků výzkumné činnosti v ČR opětovný nárůst. Celkové příjmy z poskytnutých licencí platných ve sledovaném roce činily 4,6 mld. Kč. Zvyšující se zájem o licencování výsledků inovační činnosti lze vnímat jako pozitivní trend, který by měl být v ideálním případě doprovázen právě zvyšujícími se příjmy z licenčních poplatků.

Celkové výdaje na VaV (GERD) podle zdrojů financování

Zdroje financování VaV v roce 2019

Pozn.: Podíl podnikatelských zdrojů na HDP od roku 2010 vzrostl z 0,67 % HDP na 1,13 %.

Výsledky zpracované Českým statistickým úřadem využívá RVVI jako jeden z řady informačních zdrojů při tvorbě strategického materiálu Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jejich srovnání se zahraničím, který Rada každoročně zveřejňuje závěrem roku jako podklad pro tvorbu vládních politik.

RVVI zároveň zpracovala ve spolupráci s resorty novou Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, která byla schválena 20. července 2020 usnesením vlády č. 759. Vize Národní politiky 2021+ je ve shodě s Inovační strategií ČR do roku 2030 stát se dynamickou inovativní společností (s cílem postupu České republiky ze skupiny Mírní inovátoři do skupiny Inovační lídři).