V úvodu jednání se členové RVVI opětovně zabývali podporou vědy a výzkumu v rámci hospodářské strategie (Národní plán obnovy). „Téma bylo věnováno obsáhlé diskusi o využití připravovaných zdrojů z tzv. Národního fondu obnovy, který vyjednává premiér a vláda České republiky z evropských zdrojů. Rada se k tématu vrátí během dalších zasedání,“ sdělil místopředseda Rady Pavel Baran. K danému bodu schválila Rada ustavení pracovní skupiny pro medicínský výzkum pod vedením Jana Konvalinky a pracovní skupiny pro průmyslový aplikovaný výzkum, kterou povede Luboš Novák.

Nejvyšší ocenění v oblasti vědy a výzkumu Národní cenu vlády Česká hlava navrhla RVVI udělit v roce 2020 prof. RNDr. Václavu Hořejšímu, CSc. za mimořádné výsledky v oblasti molekulární imunologie. Nominace bude nyní předložena na jednání vlády. Národní cena vlády Česká hlava se uděluje za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu a vývoje. Je s ní spojena odměna ve výši jeden milion korun.

I tentokrát byla na zasedání projednávána Implementace Metodiky 2017+. Radní schválili zveřejnění prvních výstupů po 3. roce hodnocení dle platné metodiky, a dále ustavení a postup práce Pracovní skupiny (KHV) pro hodnocení aplikovaného výzkumu ve složení: Ing. Libor Kraus, prof. Ing. Josef Psutka, CSc., Ing. Ilona Müllerová, DrSc., doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D., Ing. Petr Očko, doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D., prof. Ing. Radim Vácha Ph.D., prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., doc. Ing. Jaroslav Machan, CSc., FEng, prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., dr. h. c., Ing. Jan Rýdl, Ing. Iveta Volšičková, CDV, Mgr. Ivo Hain.

Na programu zasedání byly volby tří kandidátů do předsednictva Grantové agentury ČR (GA ČR) včetně předsedy a dvou kandidátů do výzkumné rady Technologické agentury ČR (TA ČR). RVVI také navrhla vládě jmenovat místopředsedu VR.

Po tajné volbě RVVI navrhla vládě jmenovat na další funkční období stávající členy předsednictva GA ČR doc. RNDr. Petra Baldriana, Ph.D., prof. RNDr. Jaroslava Koču, DrSc. a RNDr. Alici Valkárovou, DrSc. Profesor Koča byl zároveň nominován do funkce předsedy agentury. Jaroslav Koča je ředitelem Národního centra pro výzkum biomolekul při Masarykově univerzitě v Brně a vědeckým ředitelem Středoevropského technologického institutu (CEITEC).

V dalším tajném hlasování schválili členové RVVI návrh nových členů výzkumné rady TA ČR, kterými jsou prof. RNDr. Jana Klánová, Ph.D. za akademickou sféru a Ing. Josef Kašpar, FEng. za resorty. Na místopředsedu výzkumné rady byl ze stávajících členů navržen Ing. Jan Kleindienst, Ph.D., ředitel IBM Watson Al Lab (IBM Česká republika).

Rada rovněž schválila mandát pro hlavního vyjednavače k vyjednávání optimálních finančních i dalších smluvních podmínek transformačních smluv (ve věci pořizování, zpřístupňování a publikování elektronických informačních zdrojů) a navrhla svému předsedovi jmenovat hlavním vyjednavačem Ing. Martina Svobodu, ředitele Národní technické knihovny.

V průběhu dalšího jednání RVVI schválila uspořádání společného zasedání s Mezinárodní Radou ve dnech 29. a 30. října 2020, a to formou videokonference s přihlédnutím k aktuální epidemiologické situaci. Členové RVVI odsouhlasili prodloužení mise diplomatů pro vědu, výzkum a technologie/inovace pro oblast jihovýchodní Asie a na zastupitelském úřadě Washington.

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.
Václav Hořejší je vynikající vědeckou osobností. Patří do vědecké špičky jako jeden z nejcitovanějších českých vědců, nejznámější a v zahraničí nejuznávanější badatel v oblasti molekulární imunologie. Působil mj. jako vědecký badatel na Harvardské univerzitě, v letech 2003-2011 byl členem Učené společnosti České republiky. Profesor Hořejší je vedoucím vědeckým pracovníkem Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. a profesorem imunologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
V první dekádě vědecké kariéry vyvinul nové afinitní modely izolace a charakterizace biologicky významných proteinů lektinů, se svým týmem se dlouhodobě věnuje identifikaci a biochemické charakterizaci povrchových molekul lidských bílých krvinek. K patrně nejvýznamnějším vědeckým výsledkům patří jeho podíl na objevení několika tzv. membránových mikrodomén. Výsledky výzkumu Václava Hořejšího zásadním způsobem přispívají k pochopení mechanismů fungování imunitního systému na molekulární úrovni.