Tento návrh nyní Ministerstvo životního prostředí pošle ke standardnímu mezirezortnímu připomínkování, aby jej na jeho konci mohlo vydat ve formě vyhlášky. To by se tak mohlo stát do konce tohoto roku a nová zonace by tak mohla začít platit od počátku roku 2020.

"Oceňuji úsilí, které všichni zúčastnění návrhu nové zonace a klidových území věnovali. Zejména děkuji všem pracovníkům Správy KRNAP, kteří se na vzniku a projednávání podíleli. Děkuji i všem starostkám, starostům a našim dalším partnerům, kteří svými komentáři a následně i oficiálními připomínkami pomohli celý proces dovést k dnešnímu schválení návrhu nové zonace KRNAP," říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Nová managementové zonace popisuje pravidla péče o přírodu ve čtyřech nově definovaných zónách s ohledem na jejich dlouhodobý cíl. Regulace a pravidla pro činnosti v národním parku už nadále nebude řešit zonace, ale pravidla napsaná přímo v zákoně pro celé území národního parku a pro území mimo zastavěné části obcí a zastavitelná území obcí. Nová zonace neobsahuje žádná omezení regulující pohyb osob na území národního parku. Návštěvnost území bude regulována vymezením tzv. klidových území.

Důvodem ke změně zonace je novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, která vstoupila v účinnost v červnu 2017 a změnila dosavadní zonaci národních parků. První seznámení členů Rady KRNAP s těmito, tehdy ještě plánovanými, novinkami proběhlo na jaře 2017. Podrobnější prezentace následovala v říjnu 2017 a prosinci 2018. Následovala individuální předjednávání se členy Rady KRNAP, tři semináře pro veřejnost a průběžné vypořádávání písemných připomínek. Těch se sešlo 125: 53 připomínek Správa KRNAP akceptovala, 32 akceptovat nemohla, u 19 vysvětlila způsob, jakým je připomínka již v návrhu zonace řešena a 21 předložených připomínek nijak nesouviselo s návrhem nové zonace.

Nová managementová zonace je přímo podřízená cílům jednotlivých zón. Ty popisně definují jejich názvy. Cílem přírodní zóny, která se vymezuje na plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, je ponechat je jejich přirozenému vývoji bez rušivých zásahů. Nová přírodě blízká zóna pak zahrnuje člověkem částečně pozměněné ekosystémy s cílem postupně pomoct přírodě dosáhnout stavu jako v přírodní zóně. Jednou pak části této zóny mohou (ale nutně nemusejí) být "povýšeny" právě do zóny přírodní. Zajímavý a důležitý je cíl zóny soustředěné péče o přírodu. V této zóně jsou zařazeny člověkem velmi pozměněné ekosystémy, například naše krásné krkonošské louky. Cílem této zóny je takovou nádheru zachovat, a proto zde bude k typickým činnostem patřit sečení a pastva. Do této zóny budou patřit také některé lesy, ve kterých je cílem podporovat biodiverzitu. Patří sem i nestabilní, člověkem na místě původních bučin vysázené smrkové porosty, které bude třeba přeměnit na smíšené a listnaté lesy. Konečně poslední zóna kulturní krajiny se vymezí v sousedství některých sídel, je určena k jejich trvale udržitelnému rozvoji a jejím cílem je nezhoršit dosaženou kvalitu životního prostředí. Tato zóna bude v Krkonoších velmi malá, protože většina obcí není už od roku 1991 součástí území národního parku, ale nalézá se v ochranném pásmu, včetně toho vnitřního.

Návrh nové zonace počítá s tím, že zóna přírodní bude mít 7 328,5 ha (20,2 % území KRNAP), zóna přírodě blízká bude mít 8 100,7 ha (22,3 % území KRNAP), zóna soustředěné péče 20 694,4 ha (57,0 % území KRNAP) a zóna kulturní krajiny bude mít 196,9 ha (0,5 % území KRNAP).

Návrh nové zonace se zapracovaným připomínkami lze najít ZDE (zaškrtněte Návrh managementové zonace a klidových území).