Zdaleka největší podíl na nehodách mají kolize s motorovými vozidly. Za prvních šest letošních měsíců zaznamenal DPP takovýchto incidentů 556, v loňském roce 1 095. Převážnou většinu těchto nehod zavinili řidiči automobilů. Jen méně než každou sedmou mají na svědomí řidiči tramvají. Ze statistik za posledních šest let navíc vyplývá, že podíl na zavinění dopravních nehod ze strany řidičů tramvají postupně klesá.

Příčiny nehod jsou nejčastěji: nepozornost, nerespektování odlišnosti provozu tramvají ze strany řidičů automobilů, ale i jejich neznalost dopravních předpisů, které platí pro provoz tramvají – především, co se týče přednosti v jízdě. Tramvaj nemůže jednoduše změnit směr a brzdná dráha tramvaje je delší než u silničních vozidel. Důsledky při kolizi jsou přitom pro osobní automobily většinou poměrně výrazné. Odstrašujícím příkladem může být výsledek simulované srážky osobního automobilu a tramvaje jedoucí rychlostí 40 km/h, kterou provedl DPP.Video z tohoto experimentu a video s odbornou analýzou pana prof. PhDr. Jiřího Strause, soudního znalce v oboru forenzní biomechaniky, jsou dostupná na následujícím odkazu. 

Dalším nezanedbatelným faktorem je pochopitelně hustá doprava a množství křižovatek v centru města, kde tramvaje sdílí kolejiště ve větší míře s běžným provozem. Tím je ovlivněna i statistika nehod na tramvajových linkách. Varovné je, že se v posledních letech mírně zvyšoval počet nehod tramvají, jejichž účastníkem byl chodec. Během první poloviny letošního roku se v Praze takových nehod stalo 41 a za celý loňský rok 99. Také chodci často nerespektují, že byť jsou na přechodu, musí dát tramvaji vždy přednost. Na tento fakt se DPP snaží upozorňovat např. školáky v rámci kampaně „Není cesty zpět“.

Likvidaci mimořádných událostí (MU) a tedy i nehod zajištuje v DPP Provozní dispečink tramvají (PDT). Vyšetřování MU je v gesci Policie ČR, případně dalších vyšetřujících orgánů (Dopravní inspektorát, Drážní úřad, atd.).

Pro opětovné zprovoznění tramvajové tratě (TT) je zapotřebí především uvolnění dopravy, čemuž předchází zajištění veškerých stop, které vedly nebo mohly vést ke vzniku MU (např. označení a zdokumentování posledního postavení vozidel, vypnutí tachografu atd.). V určených případech nebo na příkaz vyšetřujícího orgánu je následně se soupravou/vozidlem nakládáno zvláštním způsobem z důvodu dalšího zjišťování příčin. Děje se tak například  pro potřeby soudních znalců z oboru dopravy.

Ve chvíli, kdy došlo nebo mohlo dojít k poškození tratě a dalšího jejího příslušenství, jsou na místo přizvány další kompetentní útvary DPP, které rozhodnou, zda a eventuálně za jakých podmínek je možno tratí projíždět.

Pravidelná školení řidičů DPP

Řidiči tramvají se každé čtvrtletí zúčastňují pravidelných školení v délce 4 hodin. Na těchto školeních jsou za pomoci výkladu mistrů odborného vzdělávání a audiovizuálních materiálů seznamováni se změnami v provozu a předpisech, jsou jim zopakovány pracovní postupy při ovládání různých typů tramvají a další témata, která se váží k výkonu jejich práce.

Součástí školení jsou také pravidelná školení BOZP, zdravovědy a požární ochrany. Jedním z pravidelných témat je rovněž rozbor dopravní nehodovosti, kdy jsou s řidiči tramvají rozebrány příčiny nejčastějších nehod a jsou jim představena nejčastější místa, kde k nehodám dochází.

Dále byl v 1. čtvrtletí roku 2016 zařazen do pravidelného školení zařazen hodinový blok psychologického školení s názvem „Jak ovládat své já při komunikaci s neurvalým cestujícím“.