• Pravděpodobnost usmrcení za tmy je vyšší 3-4x než za dne
• Nejohroženější jsou mladí lidé a senioři, riziko jejich usmrcení se zvyšuje téměř 7x
• Osobám s vážnými vadami zraku není dovoleno řídit motorová vozidla, neosvětlené nebezpečné úseky silnic však mnohdy nikdo neřeší
• Kvalitní veřejné osvětlení snižuje pravděpodobnost fatální nehody až o 70 %; nejvíce chráněni jsou chodci a cyklisté

Za tmy významně klesá schopnost lidského oka vnímat průběh silnice a jednotlivé objekty a jejich pohyb. Kvalitní veřejné osvětlení navíc snižuje riziko oslnění účastníků silničního provozu od projíždějících vozidel. Čím lépe řidiči vidí, tím dříve reagují na případné překážky či potenciální nebezpečí, navíc mohou dříve a pro ostatní čitelněji snížit rychlost jízdy svého vozidla.  Na viditelnost mají kromě veřejného osvětlení vliv i světlomety řidičem řízeného vozidla i vozidel ostatních, případně další zdroje umělého osvětlení. Působí zde i kvalita povrchu vozovky (včetně vodorovného dopravního značení), od kterého se světla odrážejí. „Je ovšem třeba dodat, že na vzniku smrtelných dopravních nehod se rovněž podílejí další faktory, jako jsou nepřiměřená rychlost jízdy, únava, jízda pod vlivem alkoholu či drog apod., byť jejich vliv je – jak dokazují odborné studie - spíše marginální,“ doplňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Nižší počet mrtvých, zraněných i materiálních škod

Kvalitní veřejné osvětlení prokazatelně snižuje nehodovost. To prokazuje porovnání zahraničních statistik nehod před a po instalaci kvalitního osvětlení. Největší snížení bylo zaznamenáno u výskytu smrtelných nehod, zde byl průměrný pokles o 60 %. U nehod se zraněním došlo k průměrnému snížení nehodovosti o 54 procent, přičemž největšího snížení bylo dosaženo u nehod s účastí chodců (-70 %) a cyklistů (- 60 %). Výskyt nehod, jejichž následkem byly jen materiální škody, se průměrně snížil o 16 %. „Nutno doplnit, že roli při osvětlení vozovky sehrává nejen intenzita svítidla a úhel jeho svícení, ale též vyzařovaná barva, výška lamp, jejich vzájemná vzdálenost a umístění,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Významný efekt sehrává kvalitní veřejné osvětlení při jízdě za tmy na křižovatkách. Po jeho instalaci byl zaznamenán pokles nehod jen s hmotnou škodou o 30 %. U nehod se zraněním se však jednalo až o 40% redukci pravděpodobnosti jejich vzniku.

Sledována byla nehodovost i v místech, kde došlo k modernizaci původních zastaralých a již nevyhovujících lamp veřejného osvětlení. Pokud byla nově svítivost zvýšena zhruba dvakrát, výskyt nehod se zraněním se snížil o cca 5 %. Při 2-5násobném zvýšení poklesl počet těchto nehod o zhruba 10 %, ovšem při více než pětinásobném navýšení svítivosti se nehodovost snížila až o 30 %. Ještě markantnější dopad na snížení nehodovosti může mít instalace veřejného osvětlení do původně neosvětlených úseků. Téměř padesátka studií provedených ve 13 zemích prokazuje, že redukce výskytu fatálních nehod je až 60%.

Poznatky z České republiky

V prvním pololetí roku 2015 prověřila Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení ve spolupráci s ředitelstvím služby dopravní policie Policejního prezidia ČR a Ministerstvem dopravy ČR kvalitu osvětlení průjezdních úseků silnic ve 37 obcích. „Výsledky provedeného hodnocení jednoznačně potvrdily nezastupitelnou úlohu osvětlení při zajištění bezpečného dopravního prostoru průjezdních úseků silnic měst a obcí v nočním prostředí. Zhoršením kvality veřejného osvětlení se zvyšuje dopravní nehodovost až o 121 %. Naopak zvýšením kvality veřejného osvětlení se snižuje dopravní nehodovost až o 83 %, využitím bílé barvy světla u kvalitního osvětlení se snižuje dopravní nehodovost až o 52 %,“ uvádí Jiří Skála, předseda Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení.

České statistiky dopravních nehod potvrzují údaje ze zahraničí

V průměru umíralo v roce 2014 na jeden tisíc nehod vyšetřovaných Policií ČR 7,3 osoby (do 24 h po dopravní nehodě). Ve dne za nezhoršené viditelnosti se jednalo o 5,7 osoby. V noci za nezhoršené viditelnosti na silnicích bez veřejného osvětlení však na stejný počet nehod zemřelo 14,9 a za zhoršené viditelnosti dokonce 15,7 osoby. Velmi příznivé ukazatele vykazují nehody v noci na komunikacích s veřejným osvětlením. Za nezhoršené viditelnosti zemřeli průměrně 4 jedinci na tisíc nehod, za viditelnosti zhoršené pak 4,3 osoby.

Úsporný režim provozu veřejného osvětlení může být nebezpečný

Vyhodnocován byl rovněž vliv zavedení úsporného režimu při využívání veřejného osvětlení. Pokud například dochází v určitých hodinách k vypínání každé druhé lampy, snížení svítivosti o zhruba 50 % a vytvoření pro řidiče nepříjemného střídání světla a tmy s sebou může nést zvýšení pravděpodobnosti vzniku nehod. U nehod se zraněním až o 17 %, u nehod jen s materiální škodou je navýšení o zhruba 27 %.

Nakolik jsou lampy veřejného osvětlení (ne)bezpečné

Lampy veřejného osvětlení mohou být příčinou závažných následků nehod. Ideálním řešením je instalovat je co nejdále od jízdní dráhy vozidel. To však s sebou nese problémy při zajištění potřebné kvality jejího osvětlení. Řešením může být používání takových stožárů lamp, které v případě kolize kladou minimální odpor a snadno se přelomí. Uvedené opatření snižuje riziko vzniku nehody se zraněním o celou polovinu. Je ovšem třeba pamatovat na to, aby padající lampa nezpůsobila další škodu.

Je veřejné osvětlení ekonomicky výhodné?

S instalací a následným provozem veřejného osvětlení souvisejí nemalé náklady. Je tak třeba pečlivě zvažovat poměr mezi vynaloženými náklady a celospolečenským přínosem v podobě snížení nehodovosti a jejích celkových nákladů. Zahraniční studie naznačují, že při racionálním přístupu mohou být celospolečenské přínosy mnohonásobně vyšší než příslušné náklady. „Jak uvádí Centrum dopravního výzkumu Brno, v roce 2014 činily přímé i nepřímé náklady nehodovosti v ČR v celkovém součtu více než 55 miliard korun. Zhruba 42 procent z této částky dopadlo na státní rozpočet. Zde vidím do budoucna prostor pro efektivnější zapojení státu do financování dopravně preventivních opatření snižujících závažnou nehodovost v obcích a krajích,“ doplňuje Roman Budský.

Zpracoval Tým silniční bezpečnosti na základě zdrojů: ETSC; Evropská komise; Linköping University; Norwegian University of Science and Technology; PČR; Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení; SWOV; VUT v Brně - Ústav soudního inženýrství.

Tým silniční bezpečnosti je značka, pod kterou vykonává své aktivity nezisková organizace Bezpečně na silnicích o.p.s. založená v roce 2010. Jejím hlavním posláním je prostřednictvím vhodných preventivních programů a aktivit přispívat ke snižování výskytu závažné dopravní nehodovosti. Více informací naleznete na webu http://www.tymbezpecnosti.cz