Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy

Smutné výročí žďárské tragédie a opatření MŠMT k bezpečnosti na školách

Od tragédie v jedné ze středních škol ve Žďáru nad Sázavou uplynul jeden rok. O život zde přišel mladý chlapec, který chtěl uchránit své spolužáky před psychicky nemocnou ženou, která vtrhla do místní školy. Ministerstvo školství po této smutné události přijalo hned několik opatření.

Na místo byla jen několik hodin po útoku vyslána Česká školní inspekce. Bezpečnost na školách je totiž jedním z kritérií, které při svých inspekčních návštěvách inspekce pravidelně kontroluje. Inspektoři krátce nato zmapovali obecně situaci i na ostatních školách a zkontrolovali celkem 5 477 škol a školských zařízení. To znamená, že byla zkontrolována více než polovina institucí zapsaných ve školském rejstříku.
Ministerstvo školství na základě usnesení vlády následně vydalo Metodické doporučení k bezpečnosti dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních – Minimální standard bezpečnosti: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/minimalni-standard-bezpecnosti-a-vyhlaseni-neinvesticniho.

Dále vypsalo neinvestiční dotační program s alokací šesti milionů korun na podporu zabezpečení škol a školských zařízení, do kterého se mohly přihlásit se svou žádostí a projektem právnické osoby vykonávající činnost škol nebo školských zařízení, a to bez ohledu na zřizovatele. Výběrová komise nakonec s ohledem na přidělenou alokaci vybrala 65 škol a školských zařízení, kterým byla přidělena neinvestiční dotace na základní zabezpečení budov a areálů s nimi souvisejícími. Všechny vybrané školy a jedno školské zařízení, které byly výběrovou komisí MŠMT ohodnoceny nejvyšším počtem bodů dle kritérií z Vyhlášení dotačního programu, je možné najít na webových stránkách MŠMT - http://www.msmt.cz/file/35316/.

Ministryně školství Kateřina Valachová považuje vhodné a účinné zabezpečení na školách za velmi důležité a je to jedno z témat, které komunikuje při svých výjezdech po krajích ČR v debatách s řediteli škol a se zřizovateli.

Ministerstvo zdravotnictví

Ministr Němeček: Žďárská tragédie mění zákon i vyhlášku

„Uplynul rok od tragédie ve Žďáru nad Sázavou a já chci ujistit veřejnost, že nezůstáváme lhostejní a faktickými kroky se snažíme o změnu systému ochrany obyvatel před možným nebezpečím, které mohou znamenat psychicky narušení jedinci. Konkrétně jde z naší strany v tuto chvíli o tři opatření. Úhradová vyhláška pro rok 2016 je změněna tak, aby sejmula z lékařů pečujících o pacienty se soudně  nařízenou ochrannou léčbou zátěž v podobě obav z přečerpání limitů zdravotních pojišťoven. Dále změnou zákona o specifických zdravotních službách chceme zajistit, aby lékaři povinně hlásili policii, a nejen soudům, jako tomu bylo doposud, pokud se psychicky nemocný pacient nedostaví k nařízené léčbě. Povinnost nahlásit tento fakt nejpozději do 24 hodin policii přinese nepochybně zvýšení ochrany obyvatel. Dlouhodobě pak pracujeme na reformě psychiatrické péče, která v podobě Center duševního zdraví přenese léčbu blíže pacientům, do terénu,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Konkrétní podoba úpravy úhradové vyhlášky, která ruší regulaci na medikamenty pacientů se soudně nařízenou ochrannou léčbou je následující:

Do maximální úhrady podle bodu 6.10 se nezahrne úhrada za zvlášť účtované léčivé přípravky a zvlášť účtovaný materiál v odbornosti 305, 306, 308 nebo 309 podle seznamu výkonů poskytnuté v souvislosti s péčí o osoby, jimž bylo soudem nařízeno ochranné léčení.

Regulační omezení podle bodů 2.2 a 2.3 se u poskytovatelů poskytujících hrazené služby v odbornosti 305, 306, 308 nebo 309 podle seznamu výkonů nepoužijí, pokud k překročení průměrných úhrad podle bodů 2.2 a 2.3 došlo v souvislosti s péčí o osoby, jimž bylo soudem nařízeno ochranné léčení.

Novela zákona o specifických zdravotních službách, přinášející povinnost poskytovatelům zdravotní péče ohlásit nepřítomnost pacienta nejen soudům, ale i policii, je momentálně před mezirezortním připomínkovým řízením, a to v tomto znění:

Poskytovatel zajišťující ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody je povinen oznámit soudu, který ochranné léčení nařídil, že

a)        nemůže zajistit přijetí pacienta do ochranného léčení z důvodu uvedeného v § 84 odst. 2; součástí tohoto oznámení je odůvodnění odmítnutí přijetí pacienta a sdělení předpokládaného termínu jeho možného přijetí,

b)        pacient, kterému bylo nařízeno ochranné léčení vykonávané formou

1.      lůžkové nebo ambulantní péče, v termínu stanoveném soudem nenastoupil k výkonu ochranného léčení,

2.      lůžkové péče, se svémocně ze zdravotnického zařízení vzdálil,

3.      ambulantní péče, se nedostavuje k lékařským prohlídkám ve stanoveném termínu,

c)        pacient byl na základě náhlé změny zdravotního stavu, která nesouvisí s ochranným léčením vykonávaným formou lůžkové péče, přeložen na jiné pracoviště poskytovatele vykonávajícího ochranné léčení nebo do zdravotnického zařízení jiného poskytovatele; byl-li pacientovi ustanoven soudem opatrovník, poskytovatel mu tuto skutečnost rovněž oznámí.

(2)  Poskytovatel zajišťující ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody je rovněž povinen oznámit skutečnosti podle odstavce 2 písm. b) Policii České republiky.

Důvodem je, že je jedině v kompetenci Policie ČR zabezpečit výše uvedeného pacienta, případně zahájit trestní řízení pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí.