Generální ředitel Rosatomu Alexej Lichačov řekl: „Když se podíváme o 65 let nazpět, uvidíme, že díky prodělané evoluci jsou jaderné technologie bezpečnější, spolehlivější a účinnější než kdykoliv předtím. Od roku 1954 se náš průmysl naučil mnoho nového a zavedl velké množství bezpečnostních směrnic i technologických systémů. Nyní jsme v roce 2019 a jsme hrdí na to, že můžeme našim zákazníkům nabídnout nejmodernější reaktory VVER-1200 generace III+, které mají mezi našimi technologiemi největší výkon a jejichž bezpečnost byla posunuta o úroveň výše.“

Oslavy budou pokračovat v sídle Rosatomu a jejich součástí bude i udílení ocenění pro zasloužilé vědce a odborníky z průmyslu, kteří měli velký přínos k rozvoji ruské jaderné energetiky, její bezpečnosti a spolehlivosti. Novináři byli pozváni na prohlídku Obninské jaderné elektrárny, která byla spuštěna před 65 lety a na kulatý stůl, kde byl diskutován dopad jaderné energetiky na životní prostředí.

Ve městě Obninsk dále proběhne mezinárodní vědecká a technologická konference Historie, tradice, zkušenosti, znalosti a kvalifikovaní pracovníci jako základ rozvoje jaderné energetiky v 21. století.  Na její organizaci se podílel Rosatom a Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Rovněž zde proběhnou i kulturní akce jako koncerty a předávání ocenění.

Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR uvádí: „Spuštění Obninské jaderné elektrárny, která se rozběhla přesně před šedesáti lety, byla pro jadernou energetiku klíčovým okamžikem. Nejednalo se o první reaktor, tím byl Fermiho milíř v roce 1942. Nešlo ani o první reaktor, který byl schopen vyrábět elektřinu a rozsvítit třeba žárovku. Byla to však první reálná jaderná elektrárna, která začala dodávat elektřinu do domácností a průmyslových podniků. Reaktor AM-1 měl tepelný výkon 30 MWt a elektrický produkovaný turbínou zásobovanou parou z reaktoru byl 5 MWe. V pozdější době byla Obninská jaderná elektrárna dominantně využívána pro testování a výzkum. Fungovala až do roku 2002 a potom zde bylo zřízeno muzeum.

V každém případě to však byla právě tato elektrárna, která zahájila éru využívání jaderné energie k výrobě elektřiny. Oproti současným blokům, jejichž elektrický výkon přesahuje často i 1000 MWe, se jednalo o malého prcka. Ovšem navždy právě on zůstane tím klíčovým historickým milníkem. Dnes je sice pohled na budoucnost jaderné energetiky různorodý a rozporný. V Evropě však dodává v současné době okolo 25 % potřebné elektřiny a na výrobě nízkoemisních zdrojů se podílí téměř z 50 %. Alespoň podle mého názoru ani Evropa nedosáhne radikálního snížení emisí a elektrifikace dopravy a průmyslu bez intenzivního využívání jaderných elektráren.“