Volební potenciál říká, kolik procent hlasů by daná strana získala, kdyby ji volili všichni, kdo o ní uvažují. Respondenti tedy mohli uvést jednu i více politických stran současně (součet potenciálů všech stran tudíž přesahuje 100%). Zahrnuti byli i ti respondenti, kteří svou účast ve volbách vyloženě nevyloučili (tedy nerozhodnutí voliči).
Průzkum se dále zaměřil na hodnocení voličského potenciálu předsedů jednotlivých politických subjektů, respektive na to, jak konkrétní osobnost ovlivňuje myšlení voličů při rozhodování o volbě určité strany a jak výrazně přispívá jméno předsedy k vyššímu volebnímu zisku dané strany.
Na základě aktuálního šetření má v červnu největší volební potenciál koaliční uskupení Piráti/STAN (28,3%) pod vedením Ivana Bartoše. S odstupem necelých čtyř až pěti procent pak následují vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše (24,6%) a koaliční uskupení SPOLU (ODS/KDU-ČSL/TOP 09) s volebním potenciálem 23,5%, kde je v pozici lídra předseda občanských demokratů Petr Fiala.
Strana SPD Tomia Okamury se svým volebním potenciálem blíží k hranici třinácti procent (12,8%).
Největším překvapením je možný volební zisk nedávno založeného hnutí Roberta Šlachty Přísaha, kterému by v nadcházejících říjnových volbách mohlo dát hlas takřka deset procent obyvatel ČR (9,7%).
Volební potenciál sociálních demokratů a komunistů se pohybuje nad hranicí sedmi procent (ČSSD 7,5% a KSČM 7,2%), uskupení Trikolóra/Svobodní/Soukromníci svým potenciálem přesáhlo hranici pěti procent (5,1%), Aliance pro budoucnost a Strana zelených mají pak v současné chvíli potenciál mezi 2-3 procenty (2,7%, resp. 2,3%).
Druhá část průzkumu, která byla zaměřena na vyhodnocení voličského potenciálu předsedů jednotlivých politických subjektů, rozdělila strany na domácí politické scéně v podstatě do tří kategorií.
První bychom mohli označit jako strany „vůdcovského typu“, kdy je pro voliče jméno předsedy velmi důležitou až takřka nezbytnou součástí při jeho rozhodování o tom, zda-li danou stranu volit. Do této kategorie můžeme zařadit ANO, Přísahu, SPD, Priáty/STAN či Alianci pro budoucnost, kdy je osobnost Andreje Babiše klíčová pro 91,3% voličů hnutí ANO, osobnost Roberta Šlachty pro 89,5 procent voličů Přísahy, jméno Tomia Okamury je pak důležité pro 87,2 procent voličů SPD, pro volbu koaličního uskupení Piráti/STAN je Ivan Bartoš v pozici předsedy důležitý pro 82,7 procent voličů této koalice, Pavel Sehnal pak představuje garanci úspěchu pro 78,1% voličů Aliance pro budoucnost.
Všechny uvedené politické subjekty mají jednu společnou věc: jméno, resp. osobnost předsedy je velmi důležitým faktorem při rozhodování voličů, představuje pro ně jakéhosi garanta správnosti jejich volby a vkládají tak své naděje do rukou konkrétní osoby. V podstatě lze říci, že jsou předsedové uvedených stran velmi výraznými osobnostmi, bez jejichž přítomnosti by jednotlivé strany utrpěly vážné volební ztráty.
Do druhé kategorie můžeme zařadit dva rivaly z řad tradičních a kdysi dominantních českých politických stran, tedy ODS, resp. nyní v čele koaličního uskupení SPOLU, a ČSSD. Tuto skupinu tvoří strany, které bychom mohli nazvat jako tradiční demokratické strany, které mohou a mívají několik názorových proudů či platforem, avšak jméno předsedy je stále pro voliče stále důležitým prvkem. Pro voliče sociálních demokratů je Jan Hamáček pomyslným garantem jejich volby pro 45,5 procent voličů této strany, zatímco jméno Petra Fialy je důležité jen pro 43,2 procent voličů koaličního uskupení SPOLU. Z uvedených výsledků šetření vyplývá, že voliči těchto stran při své volbě zvažují z nepatrně větší části nejprve politickou „značku“, pak jméno konkrétního předsedy. Každopádně je nutné zdůraznit, že předseda hraje při rozhodování voličů velmi podstatnou úlohu.
Třetí kategorii pak tvoří strany, hnutí či koaliční uskupení, kde jméno předsedy není tím pravým volebním „tahákem“. Voliče spíše přitahuje k volbám politická značka a ideologie. Do této kategorie patří KSČM, koaliční uskupení Trikolóra/Svobodní/Soukromníci a Strana zelených. Pro voliče komunistů je jméno předsedy důležité pro pětinu voličů, pro voliče Trikolóry/Svobodných/Soukromníků či pro voliče Strany zelených je pak význam či důležitost konkrétního předsedy doslova mizivá.
Volební účast by byla v současné době o jen něco vyšší než tomu bylo v říjnu roku 2017, kdy dosáhla volební účast 60,8%, zatímco v červu letošního roku by dosáhla hranici 61,1 procent.
• Výše uvedený exkluzivní průzkum společnosti SANEP byl proveden dne 17. – 23. června 2021 na celkové skupině 46.358 respondentů, kteří v souhrnu představují voliče a sympatizanty jednotlivých politických stran, hnutí a koaličních uskupení do Sněmovny PČR
• Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%
• Respondenti byli zastoupeni ve všech krajích ČR a v Praze
• Průzkum byl vypracován metodou CAWI on/off-line
• Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV