SANEP: Sněmovní volby by v září vyhrálo hnutí ANO, nárůst voličské přízně zaznamenala ČSSD a SPD

17.09.2020 10:41 | Zprávy

Volební preference do Sněmovny PČR za září 2020.

SANEP: Sněmovní volby by v září vyhrálo hnutí ANO, nárůst voličské přízně zaznamenala ČSSD a SPD
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volební urna

Hnutí ANO 2011 premiéra Andreje Babiše se aktuálně v zářijovém měření společnosti SANEP těší přízni 28,2 % voličů. Hnutí ANO zůstává tedy i nadále jasným favoritem sněmovních voleb. Oproti měření, které realizovala společnost SANEP letos v červenci, zaznamenala tato vládní strana v aktuálním zářijovém průzkumu volebních preferencí do Poslanecké sněmovny PČR pokles o 1,1 procentních bodů. Za mírnou ztrátou voličské přízně může mohou být nedávná vládní protikoronová opatření, a zvláště pak chaotická nařízení či mediální výstupy ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO). Právě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch může být zátěží strany ANO, jemuž vyjádřila důvěru v nedávném průzkumu společnosti SANEP necelá pětina obyvatel ČR.

Druhou pozici obsadila Česká strana pirátská, a to se ziskem 14,6 procentních bodů. V aktuálním průzkumu získala tato strana o 0,2 procentních bodů méně než v červenci.

Třetí pozici by v září obhájila v hypotetických sněmovních volbách ODS. Občanští demokraté se aktuálně těší přízni 12,4 % voličů, což představuje pokles o 1,1 procentního bodu oproti měření, které realizovala společnost SANEP letos v červenci. Za poklesem voličské přízně může být sám předseda strany Petr Fiala, který dlouhodobě nepůsobí v roli silného lídra, a nedaří se mu atraktivním způsobem oslovovat veřejnost či komunikovat s voliči.

Čtvrtou nejsilnější stranou by se v září stala ČSSD pod vedením současného předsedy a ministra vnitra Jana Hamáčka. Českou stranu sociálně demokratickou by v září volilo 10,1 procent voličů, čímž tato strana zaznamenala oproti červencovému šetření nárůst o 1,9 %. Za nárůstem voličské přízně stojí dozajista její předseda a ministr vnitra Jan Hamáček, který již od počátku koronavirové krize dokázal oslovit veřejnost svým klidným vystupováním a rozvážným, byť razantním jednáním.

Na pátém místě skončila SPD pod vedením Tomia Okamury se ziskem 6,3 procentních bodů, což znamená oproti červencovému měření nárůst o 0,8 % voličské přízně.

Na hraně volitelnosti, avšak se vstupenkou do Poslanecké sněmovny, se v září i ocitly strany KSČM a STAN. Komunisté by v září získali 5,6 % hlasů voličů, STAN 5,4 %.

Do Poslanecké sněmovny ČR by se v aktuálním zářijovém šetření společnosti SANEP nedostaly KDU-ČSL (4,8%), TOP 09 (4,5%), Trikolóra (4,2%) a Strana zelených (1%).

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretické volební zisky politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily v září roku 2020 tříprocentní hranici:

Výše uvedený exkluzivní CAWI on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 10. – 15. září 2020 na vybrané skupině 1.832 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 12.521 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu.

Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum zářijových volebních (nikoli stranických) preferencí vychází pouze z hlasů 59,9% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

MHMP: Radní projednali a odsouhlasili návrh rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2025

22:28 MHMP: Radní projednali a odsouhlasili návrh rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2025

Hlavní město má v příštím roce hospodařit v rámci rozpočtu s objemem příjmů ve výši 110,92 miliardy …