1) Ke zpracování studie byla použita data a metodika, které neodpovídají české legislativě, a tudíž výsledky nemohou být relevantní pro rozhodování o udělení či neudělení výjimky. Materiál navíc připomíná spíše školní esej než odborný dokument – skládá se z pouhých 14 stran (!), z nichž polovinu tvoří tabulky a grafy. Některé strany jsou dokonce prázdné (autor zjevně spěchal a nikdo to po něm nečetl). Ani se nechce věřit, že se Greenpeace odvážila s tak diletantským textem předstoupit před veřejnost... 

Naproti tomu rozptylová studie, kterou naše společnost přiložila k žádosti o výjimku, má 136 stran a byla zpracována s využitím provozních dat z elektrárny dle platné legislativy nezávislým akreditovaným pracovištěm a dle metodiky schválené Ministerstvem životního prostředí. 

Nechť každý sám posoudí, co je relevantnějším zdrojem informací.

2) Zmíněnou čtrnáctistránkovou esejí organizace Greenpeace sice potvrzuje závěry certifikované společnosti ORGREZ, že vliv udělení či neudělení výjimky elektrárně ve Chvaleticích na kvalitu ovzduší v blízkém i vzdáleném okolí je zcela zanedbatelný, ale zároveň zpochybňuje platnost imisních limitů Světové zdravotnické organizace. Podle grafů prezentovaných v materiálu Greenpeace dosáhnou průměrné roční příspěvky elektrárny k imisní koncentraci NO₂ a rtuti maximálně desetin procenta maximálních koncentrací těchto látek dle stanovených imisních limitů. Porovnatelná data ukazují průměrné roční příspěvky elektrárny k imisní koncentraci NO₂ maximálně 0,1 µg/m³. To odpovídá cca 0,25 % z hodnoty imisního limitu, který Světová zdravotnická organizace stanovila na 40 µg/m³.

Imisní limity jsou stanoveny na základě mnohaletých výzkumů a doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Představují koncentraci dané látky, při které nedochází ke škodlivým vlivům na zdraví člověka ani při celoživotnímu vystavení působení dané látky. „Studie“ Greenpeace přitom dovozuje, že imise pocházející z elektrárny způsobují předčasná úmrtí a nemoci stovek až tisíců lidí, a to přestože dosahují jen řádu desetin procenta těchto limitů. 

Podle Českého hydrometeorologického ústavu dochází v České republice k překračování např. imisního limitu NO₂ pouze na dopravně exponovaných lokalitách aglomerací a velkých měst. V roce 2017 šlo konkrétně o stanice Praha 2-Legerova (hot spot), BrnoÚvoz (hot spot), Praha 5-Smíchov a Brno-Svatoplukova. Minimálně od velké ekologizace energetiky v 90. letech naopak není znám případ, kdy by kvůli elektrárně ve Chvaleticích došlo k překročení tohoto imisního limitu.

Společnost Sev.en EC nepřetržitě investuje do snižování vlivu výroby elektrické energie na životní prostředí. To dokládá mimo jiné fakt, že i přes téměř dvojnásobný objem výroby v loňském roce poklesly emise většiny hlavních znečišťujících látek téměř na polovinu oproti situaci před deseti lety. Ve srovnání s obdobím 80.let jsou pak emise maximálně v řádu jednotek procent.

Ještě před sto lety se obyvatelé české kotliny běžně nedožívali ani 50 let. Dnes se naděje dožití v ČR blíží hranici 80 let. V tomto kontextu tedy vyznívají závěry nové studie znečištění z elektrárny Chvaletice, kterou připravila Greenpeace, jako nezodpovědné a ničím nepodložené strašení obyvatelstva.  

Když už však Greenpeace hovoří o fiktivních mrtvolách, je třeba to přijmout jako hozenou rukavici a připomenout unikátní měření, které v Elektrárně Chvaletice uskutečnila Laboratoř pro studium kvality ovzduší Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Nad elektrárnou létala vzducholoď a akademický tým pod vedením Jana Hovorky zjišťoval, co se děje s prachovými částicemi v oblacích páry nad chladicími věžemi. Měření prokázala, že chvaletický systém odvedení spalin je tak efektivní, že reálně snižuje produkci tuhých znečišťujících látek do ovzduší. Vědecké pracoviště s evropskou akreditací na měření aerosolů tímto potvrdilo, že elektrárna vypouští menší množství nejjemnějších prachových částic, než se předpokládalo. A to jsou přesně ty znečišťující látky, které mohou mít prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví. Takže navzdory esejistickému úsilí finského člena Greenpeace lze konstatovat, že kvůli Elektrárně Chvaletice neumře ani koťátko...