Ministr Brabec i Evropská komise budou tento týden jednat o tom, jak chtějí evropské země dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality do roku 2050, kterou dříve na summitu EU odsouhlasil premiér Babiš. STEM se proto ve své nové studii o EU zaměřil i na vnímání změn klimatu a klimatické politiky EU.

Česká veřejnost se zatím v tomto dění příliš neorientuje. 53 % dospělých se v ČR s termínem uhlíková neutralita vůbec nesetkalo, i když je termínu uhlíková neutralita věnována poměrně velká pozornost. Neznalost se týká i těch, kteří se o téma změn klimatu zajímají.

„Češi už vnímají změny klimatu jako naléhavé, především kvůli tomu, jak moc sucho zasáhlo českou krajinu,“ shrnuje výsledky Nikola Hořejš, analytik STEM. „Jejich celkový postoj je ale zatím proměnlivý. Veřejnost má velký zmatek v tom, co lze se změnou klimatu dělat a občané jsou tak odkázáni na výroky a postoje vlivných politiků. Češi a Češky se bojí, že klimatická neutralita ohrozí naši ekonomiku a pokud politici budou chtít, mohou občany v tomto snadno vystrašit,“ dodává.

Naléhavost tématu klimatických změn

Oblíbená mylná představa o Češích jako klimaskepticích se v nejobecnějším pohledu nepotvrzuje. 84 % veřejnosti souhlasí s tím, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují naši budoucnost. Nejčastěji se lidé obávají degradace české krajiny. Navíc i čeští vědci mluví o suchu a nedostatečném množství spodní vody jako o největších problémech, kterým budeme v nejbližších letech čelit.Veřejnost má obecně snižování emisí silně spojeno s ochranou životního prostředí v ČR. 87 % si totiž myslí, že bez snižování emisí neochráníme naši krajinu před suchem,
smogem a usycháním lesů.

Opatření poškodí naši ekonomiku, myslí si polovina populace

Jak ukazuje graf níže, obavy z dopadu klimatických opatření na ekonomiku má polovina české populace, častější jsou mezi těmi, kteří jsou k EU naladěni negativně. Častěji mají obavy i ti, kteří se o klimatickou změnu nezajímají. Ti, kteří téma sledují, mají vyhraněnější názor oběma směry.

Zdražování a mírných negativních dopadů se bojí většina populace (74 %). Veřejnost se totiž silně obává vysokých nákladů na snižování emisí. A to platí i pro ty, kteří se snižováním emisí souhlasí (87 %). Jen každý čtvrtý si myslí, že na snižování emisí může ČR vydělat. Je tedy vysoce pravděpodobné, že veřejnost nevěří, že přeměna ekonomiky na nízkoemisní může být pro ČR profitabilní.

Souhlasíte s následujícími výroky?

„Podle doporučení Evropské komise pro Českou republiku, které nedávno vyšlo ve Zprávě o České republice 2019 (tzv. Country report), se mluví například o 3 českých uhelných regionech (moravskoslezský, karlovarský, ústecký), kam již sice teď míří peníze v rámci projektu RE:START na podporu, modernizaci a restrukturalizaci zejména pracovních míst, nicméně právě zde očekáváme, že další nemalé peníze budou tamtéž směřovat z Fondu spravedlivé transformace EU,“ upřesnila analytička STEM Trtíková Vojtková.

Termín uhlíková neutralita zná jen čtvrtina populace. Uhlíková neutralita je sice intenzivně diskutována v odborné komunitě, byla jí věnována poměrně velká pozornost, ale v současné době je pro běžnou veřejnost zcela neznámým termínem, se kterým se 53 % dospělých v ČR vůbec nesetkalo.

O termínu neslyšela ani třetina těch, kteří se jinak o klimatickou změnu zajímají velmi mnoho.Zaznamenal(a) jste diskusi o tzv. uhlíkové neutralitě?

ČR by podle veřejnosti měla vyprodukovat jen tolik skleníkových plynů, kolik je schopna neutralizovat.V obecné rovině česká veřejnost podporuje co nejrychlejší dosažení uhlíkové neutrality (79 %). Z předchozích zjištění je však zřejmé, že téma většina lidí nedokáže zasadit do kontextu společenských změn, které budou tento proces provázet. V celkovém pohledu bude diskuse vedena o tom, zda je cena za uhlíkovou neutralitu přiměřená. Platidlem budou spíše než zátěž pro rozpočet pracovní místa a regulace každodenních návyků.

Souhlasíte nebo nesouhlasíte s tím, že by se Česká republika měla snažit co nejdříve dosáhnout uhlíkové neutrality, což zjednodušeně znamená vyprodukovat jen tolik skleníkových plynů, kolik jich jsme schopní
neutralizovat?

Průmysl: modernizace vs ochrana míst

Veřejnost jako celek nemá jednoznačný názor na to, zda se mají investice v českém průmyslu orientovat na ochranu pracovních míst nebo raději na modernizaci
průmyslu. Obecně modernizaci podporují mladí a vzdělaní lidé, jejichž profesí se ale robotizace dotýká obecně méně a jejich schopnost adaptace na technologickou změnu
je vyšší. Podpora modernizace je o něco vyšší než ochrana pracovních míst, ovšem v době s historicky nejnižší nezaměstnaností.

„Je důležité zdůraznit, že věková skupina 60+ by více než lidé do 30 let chránili současná místa v průmyslu. Jedná se tedy do jisté míry o jiný generační pohled na problematiku ochrany pracovních míst. Mladí lidé by spíše zaváděli nové technologie, robotizaci a digitalizaci,“ upřesňuje analytička STEM Trtíková Vojtková.

V médiích se často mluví o tom, že se mění z různých důvodů světová ekonomika a průmysl. Vyberte prosím na škále, co by spíše měla dělat
česká vláda?

Zájem Čechů a Češek: česká krajina a pak až změna klimatu

8 z 10 občanů se zajímá o českou krajinu, 6 z 10 o změnu klimatu. Zájem o klima je podmíněn zájmem o krajinu. Lidé v Česku podle Trendů, dlouhodobých časových řad STEMu, poslední tři roky výrazně pociťují zhoršování životního prostředí, a to ovlivňuje jejich pohled na globální problémy.

„Zatímco česká krajina je dlouhodobě důležitým zdrojem hrdosti a součástí národní identity, změna klimatu je pro veřejnost tématem novým, nejasným a proměnlivým,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM. „Vnímání uhlíkové neutrality tak nejsilněji závisí na tom, jestli si ji občané spojí s dopady na českou krajinu,“ dodává.

Klima nás sice zajímá, ale nepatříme mezi země EU, které změnu klimatu vnímají jako nejzávažnější problém, jako je například Dánsko, Švédsko, Rakousko či Německo, ale podle trendů z posledních let se k nim české veřejné mínění pomalu přibližuje.

„Bude hodně záležet, jak s tématem naloží vláda a jak využije šance zejména pro český průmysl na modernizaci a transformaci. Počítá se s tím, že až 3⁄4 evropského rozpočtu mají být investice do inovací, modernizace průmyslu a na boj s klimatickou změnou,“ říká Hořejš.

Řekl(a) byste, že se zajímáte o stav české krajiny / o celosvětovou změnu klimatu?

Obecně o vztahu k EU

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 56 % našich občanů. Přesně tři čtvrtiny českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Postoje k EU jsou ale dost nestabilní a nevyhraněné - v současné době je jednoznačných odpůrců Unie ve společnosti 20 %, jednoznačných zastánců 19 %. Zbývající velká většina (61 %) nemá na Evropskou unii jednoznačně vyhraněný názor.