Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. října 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1054 respondentů.

Ve dnech bezprostředně po krajských volbách se STEM zajímal o to, jakou důležitost lidé přisuzují jednotlivým typům voleb. K hodnocení byla použita pětibodová škála, kdy 1 bod znamenal malou důležitost a 5 bodů největší důležitost.

Z průzkumu vyplývá, že lidé nejčastěji za důležité považují shodně volby prezidenta a volby do obecních zastupitelstev (téměř dvě třetiny veřejnosti jim přisoudily první nebo druhý stupeň na pětibodové stupnici důležitosti). Poněkud méně důležité jsou volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. S výraznějším odstupem následují volby do krajských zastupitelstev. Nejméně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu (téměř třetina lidí jim udělila pouze 1 bod znamenající malou důležitost).

Pokud porovnáme důležitost, jakou lidé přisuzují různým volbám, s tím, jaká je skutečná volební účast, vidíme jasnou souvislost. Nejnižší byla účast ve volbách do Senátu (především v druhém kole) a Evropského parlamentu. Nejvyšší byla v roce 2013 v prezidentských volbách, kdy lidé poprvé volili hlavu státu přímým hlasováním, dále ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2013, poté následuje účast v komunálních volbách a ve volbách do krajských zastupitelstev.

Porovnání skutečné volební účasti s mírou důležitosti, kterou jim lidé podle průzkumu STEM přisuzují, ukazuje, že krajských voleb se pravděpodobně zúčastnili pouze ti, kteří tyto volby považují za velmi důležité. Podobně je tomu u voleb do Senátu a Evropského parlamentu. Naopak voleb do Poslanecké sněmovny a voleb prezidenta se účastní i část občanů, kteří jim nepřisuzují důležitost zásadní, ale jen průměrnou.

Pokud se zaměříme na vývoj hodnocení důležitosti krajských voleb v dlouhodobé časové řadě STEM, je třeba zdůraznit, že od roku 2012, kdy se konaly minulé volby do krajských zastupitelstev, míra důležitosti těchto voleb ve veřejném mínění postupně oslabuje a neposílilo ji ani letošní konání krajských voleb spolu s předvolební kampaní a vyhlášením výsledků.

Celkově můžeme konstatovat, že od posledního průzkumu v říjnu 2014 se míra důležitosti mírně snížila u všech typů voleb, s výjimkou voleb prezidenta republiky.
Pokles u komunálních voleb můžeme interpretovat spíše jako návrat k předchozím dlouhodobě stabilním hodnotám, vyšší průměrná hodnota v říjnu 2014 souvisí se skutečností, že právě v tomto měsíci se konaly volby do obecních zastupitelstev.

Ovšem v případě voleb do Evropského parlamentu pozorujeme dlouhodobý pokles míry důležitosti těchto voleb. U senátních voleb se v posledních dvou průzkumech nepotvrzuje předchozí růst subjektivně pociťované důležitosti voleb do horní komory parlamentu.