STEM na výzvu organizace ASHOKA ČR a SR zpracoval krátký výzkum na téma výdajů na vytápění domácností a zároveň na základě veřejně dostupných dat a informačních zdrojů realizoval analýzu tématu energetické chudoby v České republice. Tisková zpráva přináší shrnutí z obou výzkumných akcí.

Podle vlastní výpovědi téměř čtvrtina domácností (22 %) má náklady na vytápění tak vysoké, že musí omezovat jiné výdaje, aby náklady na topení pokryla. Dvě pětiny domácností (39 %) uvádějí, že kvůli výši nákladů na topení v zimě některé části bytu či domu nevytápí tak, jak by jim vyhovovalo. Poměrně vysoký podíl souhlasných odpovědí v případě druhého opatření ukazuje spíše na standardní úsporné opatření, které není až tak podmíněné přílišnými náklady na zajištění tepla v domácnosti.

Z kombinace obou položek vyplývá, že 15 % domácností redukuje jak jiné výdaje domácnosti, tak teplotu v jiných částech domu, 8 % pouze omezuje výdaje domácnosti a 24 % vnímá, že nevytápí ze své některé části domu, tak, jak by chtěli. Analýza rozdílů mezi různými sociodemografickými skupinami jasně ukazuje, že úsporná opatření kvůli výdajům na vytápění častěji zavádějí starší lidé (30 % lidí starších 60 let omezuje jiné výdaje domácnosti, 48 % nevytápí optimálně jiné části domu). Podobné údaje ukazují data pro domácnosti tvořené jednou nebo dvěma osobami lidí starších 60 let.

Lidé, kteří subjektivně hodnotí finanční zajištění své domácnosti nepříznivě, také častěji uvádějí, že jsou pro ně náklady na vytápění tak vysoké, že musí hledat úspory jinde. V domácnostech špatně materiálně zajištěných je tedy téměř polovina těch, které omezují kvůli nákladům na topení jiné výdaje, a více než polovina těch, které nemají doma všude takový tepelný komfort, jaký by si představovali v ideální situaci (36 % těchto domácností uvádí, že je nucena k oběma opatřením zároveň).

Dodejme ještě, že data STEM naznačují, že vedle důchodců se k úsporným opatřením častěji uchylují rovněž domácnosti nezaměstnaných (ovšem vzhledem k nízkému počtu nezaměstnaných respondentů v průzkumu jde pouze o orientační údaj).

Tazatelé STEM se v průzkumu také respondentů ptali, jakou teplotu mají teď v zimě v obývacím pokoji nebo jiné místnosti, ve které jsou nejčastěji. Nejčastěji uváděnou teplotou je 22 °C (25 %). Celkově má v hlavní místnosti nejméně 22 °C třípětinová většina domácností (62 %), což jen ukazuje, že oproti v Evropě standardně optimalizované teplotě 20 °C si české domácnosti „přetápějí“. Naopak nízkou teplotu, tedy méně než 20 °C, uvádí pouze 6 %
dotázaných.

Podíl těch, kteří výdaje na teplo omezují, je vyšší především v domácnostech, které uvádějí, že mají v hlavní místnosti 20 °C a méně. Mírně nadprůměrný je ještě v domácnostech vytápěných na 21 a 22 °C.

Otázka dostatečného vytápění domácnosti, resp. problémů se zajištěním tepelného komfortu, spadá mezi témata související s energetickou chudobou. STEM se přehledem stavu energetické chudoby v ČR zabýval v sekundární analýze stávajících informačních zdrojů pro ASHOKA. Z této analýzy především vyplývá, že téma energetické chudoby je novým tématem, s čímž souvisí skutečnost, že ani ve světě, ani v českém prostředí neexistuje shoda na jednotné definici energetické chudoby.

„Je zapotřebí brát na vědomí, že energetická chudoba se velmi liší od finanční chudoby, způsobuje ji více faktorů, nejen ryze příjmová stránka. Přestože jsou disponibilní příjmy jedním z pilířů energetické chudoby, je především ovlivněna výdaji domácnosti na energii, technickým stavem budovy, ve kterém domácnost žije, a cenou energie. Z důvodu více faktorů může být domácnost energeticky chudá i v případě vysokých příjmů, pokud zároveň má
vysoké výdaje na energii z důvodu plýtvání nebo nedostatečných fyzikálních vlastností objektu.“

Celkově se uvádí, že v Evropě je dle odhadů energetickou chudobou ohroženo 50 až 160 milionů lidí, což je velmi velké rozpětí a ukazuje na nejasné uchopení celé problematiky. V případě České republiky se mluví o odhadu 15-20 % domácností ohrožených energetickou chudobou, přesné informace ovšem k dispozici nejsou. V ČR (a postsocialistických zemích obecně) je energetická chudoba jako nový jev spojená se zvyšujícími se cenami energií a nízkou mírou efektivity jejich využívání. V důsledku vývoje cen zboží a služeb se tak domácnost může dostat do situace, kdy nemá dostatečný disponibilní příjem na pokrytí svých zvyšujících se výdajů a bude muset začít snižovat své potřeby. Tyto aspekty byly v alespoň základní podobě testovány v aktuálním průzkumu STEM.

Nejčastěji se za příčiny energetické chudoby označují nedostatečný příjem domácnosti (případně vysoké výdaje domácnosti na energii), neefektivní způsob vytápění, nedostatečná izolace a vysoké ceny energií (svůj vliv mohou mít územní rozdíly, tarifní podmínky, nekalé praktiky). Svou roli mohou sehrát i životní styl a návyky domácnosti. Podle veřejně dostupných odborných zdrojů ke skupinám ohroženým energetickou chudobou nejčastěji patří lidé v důchodovém věku, kteří žijí ve špatně zateplených velkých domech a nemají dostatek financí na zateplení, nebo přestěhování. Přitom jejich potřeba energie je vzhledem k času strávenému doma a případně zdravotnímu stavu zvýšená. Této charakteristice odpovídá i zjištění průzkumu STEM o vyšším podílu domácností důchodců, které častěji omezují kvůli nákladům na vytápění jiné výdaje či teplotu v dalších částech bytu/domu.

Dalšími ohroženými skupinami v ČR jsou podle odborníků 3 omácnosti bez jednoho z rodičů a domácnosti s více dětmi (tyto skupiny jsou v průzkumu STEM jen málo časté, takže nemůžeme jejich úsporná opatření sledovat). Z obecné perspektivy k domácnostem ohroženým energetickou chudobou patří domácnosti v hmotné nouzi (např. dlouhodobě nezaměstnaní, což naznačují i výše uvedená zjištění STEM). Průzkum STEM je ovšem jen drobným příspěvkem ke zkoumání energetické chudoby v ČR. Tato oblast by vyžadovala detailnější výzkumy zaměřené na dopady energetické chudoby na různé skupiny obyvatel.

Jádrem stávajících definic je podmínka dostatku energie (nebo přijatelné náklady) pro adekvátní vytápění, ochlazování, vaření, osvětlení a užívání elektronických prostředků v domácnosti. Jednou z variant definice energetické chudoby v ČR je: „Domácnost je považována za energeticky chudou, pokud domácnosti, po odečtení nákladů na bydlení, zbyde méně než 1,5 násobku životního minima, a zároveň vynakládá více než 10 % svého
disponibilního příjmu na energetické služby (vytápění, osvětlení atd.).“ ZDE