Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 13. – 21. června 2016 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1061 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 190 tazatelů STEM (PAPI) a 112 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Červnový model je postaven
na předpokladu volební účasti okolo 57 %.

Hypotetické počty mandátů v červnu 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

1. V červnu 2016 v období před Brexitem by se do poslanecké sněmovny ostalo šest stran. Koalice by získala 143 mandátů, výrazně tedy posílila.

2. Hnutí ANO vede žebříček preferencí. Odstup mezi ANO a druhou ČSSD se zvětšil, ve volebním modelu činí jedenáct procentních bodů. Tento rozdíl ještě zdůrazní přepočet na mandáty – rozdíl mezi ANO a ČSSD činí 33 mandátů.

3. Hlubší analýza ukazuje, že v současné době hnutí ANO má výrazně vyšší podíl sympatizantů, kteří zvažují účast ve volbách. Oproti tomu ČSSD má rozhodnuté stoupence, nevoliče a méně voličů potenciálních. V tuto chvíli je její výsledek nižší, zato pevnější. ANO má výsledek lepší, ale zranitelnější.

4. Silné voličské jádro, s intenzivní vazbou k volené straně, mají KSČM a KDU-ČSL, i když o politiku nejeví přílišný zájem.

5. Pravicové strany ODS a TOP 09 mají příznivců relativně málo, vyznačují se však silnějším zájmem o politické dění. Oproti minulosti TOP 09 ztratila nejen množství příznivců, ale oslabuje se i intenzita její podpory. Možná TOP 09 stojí na křižovatce.

6. Změny preferencí ukazují na oslabení všech zavedených („tradičních“) stran. Oproti tomu oživení zaznamenávají strany, které jsou vnímány jako alternativní, nesoucí kritický až protestní apel. Vedle posílení u hnutí ANO je patrný nárůst u Pirátů, u Strany přímé demokracie, částečně i u Strany zelených.

7. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 56 %. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 56 %, záporně
21 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 23 % dotázaných. Výsledek je přesně stejný jako minulý měsíc.