Zvýšení ochoty sympatizantů stran nad pětiprocentním prahem účastnit se voleb, vedlo u většiny k zlepšení výsledku ve volebním modelu a to především na úkor hnutí ANO, kde volební účast sympatizantů zůstala beze změny. Hnutí ANO je přes pokles v modelu i počtu mandátů nadále suverénem domácí politické scény. Opakuje se listopadová změna pořadí na druhé a třetím místě v případě Pirátů a ODS. Piráti v šetření dosáhli jak v preferencích, tak ve volebním modelu svého nejlepšího dosavadního výsledku.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (ZDE) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 25. ledna - 6. února 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1084 respondentů. Na výzkumu pracovalo 161 tazatelů STEM (PAPI) a 85 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Lednový model je proto postaven na předpokladu volební účasti okolo 53 %.

Znění otázek:
„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)
„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)
„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“(Podíl „ANO“)

Hypotetické počty mandátů v lednu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 10 mandátů více, KDU-ČSL o 4 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

1. Koncem ledna a začátkem února 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo, stejně jako v listopadu 2018, sedm stran. Starostové i TOP 09 zůstali pod pětiprocentním prahem. Jelikož se nacházejí v pásmu statistické chyby, není možné jednoznačně určit, zda by se do parlamentu dostali, či nikoliv.

2. Zdá se, že listopadová nižší ochota účastnit se voleb v případě sympatizantů hlavních konkurentů ANO pominula. Za této situace by v přepočtu hnutí ANO ztratilo 13 mandátů a naopak o 10 mandátů více by získali Piráti. V počtu mandátů by mírně posílily všechny strany nad pětiprocentním prahem vyjma KSČM a SPD.

3. Druhé místo v pořadí potvrdila Pirátská strana, ODS na třetím místě od poloviny loňského roku mírně ztrácí. Piráti v šetření na přelomu ledna a února 2019 dosáhli jak v preferencích, tak ve volebním modelu svého nejlepšího dosavadního výsledku.

4. Ve volebním modelu mírně posílila jak ČSSD, tak KSČM. Z hlediska vývoje stranických preferencí je ČSSD již ve druhém šetření mírně nad preferencemi KSČM. Pokles preferencí od voleb 2017 je u KSČM povlovný, ale systematický.

5. Počátek roku přinesl SPD mírné zlepšení jak z hlediska preferencí, tak volebního modelu, v obou ukazatelích také mírně posílila KDU-ČSL.

6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 57 %, záporně 24 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 19 % dotázaných. Volební motivace ve srovnání s listopadem velice mírně, ale posiluje.