Konstatoval, že nečinnost státní správy, neúčinnost obranných opatření a počínající kolaps na trhu s dřívím budou dál prohlubovat kůrovcovou katastrofu. V celkové kombinaci těchto faktorů pak může velice rychle dojít k faktické likvidaci jejich lesních majetků. A zoufalé situace přinášejí radikální činy a protesty.

Současné velmi teplé a suché počasí velmi napomáhá rozmnožování lýkožrouta smrkového. Jeho vývoj je v letošním roce rychlejší až o tři týdny. Znamená to, že vytvoří tři generace. Tím bude vytvořen vysoký kalamitní základ pro rok 2019. Některé odhady hovoří, že by v příštím roce mohlo být kůrovcem napadeno až 50 mil. m3 smrkových porostů. Tím ale kalamita určitě neskončí.

Vytěžení a obnovení tak obrovského množství napadených lesů ve velmi krátkém čase vytváří reálnou hrozbu velkých ekologických rizik. Navíc za 20 až 30 let výrazně poklesnou plánované těžby a Česká republika nebude mít dostatek dříví a bude ho muset ve velkém dovážet. Kromě produkce dřeva ale také významně poklesne kvalita rekreační funkce lesů, místo nich budou obrovské holiny postupně zalesňované.

Hlavním místem, kde se bude příští rok odehrávat boj za záchranu lesů před kůrovcem, se velmi pravděpodobně stane Vysočina. Odhady pro příští rok ukazují, že zde může být kůrovcem napadeno až 5 mil. m3 smrkového dříví. Přitom zde převažuje nestátní vlastnictví lesů. Asi 64 % lesů Vysočiny je ve vlastnictví obcí a soukromníků, držba je to dosti rozdrobená. Drobní vlastníci mají ale omezené možnosti boje s kůrovcem.

Obrovské množství vytěženého kůrovcového dříví již nyní znamená výrazný pokles cen na trhu, což vlastníkům přináší velké ztráty a hrozí, že nebudou mít dostatek prostředků pro zalesňování. Další značné navýšení objemu těžeb povede k naprostému kolapsu trhu. Potíže s odbytem mají všichni vlastníci, ale od těch, kteří např. nemají smlouvy s pilami, dřevo nikdo nekoupí. Nejsou k dispozici kapacity na jeho zpracování. Návrhy na obnovu malých pil v regionech podstatný nárůst zpracovatelských kapacit neřeší.

„Zastavení odbytu dříví znamená zastavení zpracování kůrovcové kalamity. Určitým řešením by bylo hledání nových trhů v zahraničí i mimo Evropskou unii. Jednotliví vlastníci však mají problém samostatně organizovat a dlouhodobě profinancovat prodej dříví na vzdálených trzích. Tady by byla potřebná garance státu, který má nástroje pro zajištění těchto obchodů.“ Řekl František Kučera, předseda SVOL.

Bez odbytu bude napadené dřevo zůstávat v lese. Drobný vlastník si je nemůže ani sám chemicky ošetřit. Přitom od okamžiku zjištění napadení kůrovcem má maximálně tři dny na provedení asanace. Rychlost vývoje kůrovce je tak enormní, že většinou po oněch třech dnech vylétne a napadá další stromy. Dlouhodobé skladování dřeva na různých plochách, mokrých či suchých skladech, nezabrání jeho postupnému znehodnocení. Navíc je ekonomicky velmi nákladné.

Vlastníci požadují prakticky od loňského roku změny, úpravy či povolení výjimek z daných předpisů, které by jim pomohly pružněji reagovat. Projednávání na krajských úřadech i ministerstvu zemědělství se však neúnosně protahují a některá řešení jsou přislíbena až na příští rok. Přitom současný stav a dramatický výhled na příští rok ukazují, že kosmetické úpravy a drobné výjimky z předpisů, již vlastníkům lesů nepomohou. Proto vlastníci lesů považují za skutečnou pomoc ze strany státu silnou ekonomickou podporu a garance udržení odbytu smrkového dříví.