Území ČR se vyhnula vysoce patogenní ptačí chřipka a na ústupu byl africký mor prasat (AMP). Veterinární inspektoři nemuseli řešit tak rozsáhlé mezinárodní aféry týkající se zdravotně závadných potravin, jako předloni. Přesto celkový počet kontrol v oblasti hygieny potravin meziročně vzrostl zhruba o osm procent na 51 000[1]. Stále větším společenským tématem se stává životní pohoda zvířat (welfare). Počet obdržených podnětů v této oblasti dále rostl a Státní veterinární správa (SVS) řešila v řadě regionů svým rozsahem dosud ojedinělé případy týrání zvířat.

Množství podnětů podávaných veřejností pro podezření z týrání zvířat rok od roku roste. Na základě podnětu bylo loni provedeno již 42 procent kontrol ze zhruba 7 200 kontrol v oblasti welfare zvířat. O rok dříve byl tento podíl 35 procent. Mírně se meziročně zvýšil podíl kontrol se zjištěnou závadou. Porušení předpisů bylo zjištěno u 26 procent kontrol (v roce 2017 – 23 %) provedených v chovech zájmových zvířat. V chovech hospodářských zvířat je podíl závad dlouhodobě o něco nižší. Loni dosáhl necelých 18 procent (v roce 2017 – 14 %).

„V průběhu celého roku řešili veterinární inspektoři řadu velmi závažných případů týrání zvířat. Nejrozsáhlejší kauzou bylo bezesporu odebírání více než dvou stovek zubožených psů v rodinném domě v Kamenici nad Lipou na Vysočině. Z hlediska počtu zvířat chovaných na jednom místě ve zcela nevhodných podmínkách se jednalo o nejrozsáhlejší případ na území ČR v historii,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Další rozsáhlé případy, při nichž byly ihned najednou odebírány desítky zvířat, řešili veterinární inspektoři také například na Plzeňsku či v Pardubickém kraji. Několik závažných kauz se týkalo také chovů hospodářských zvířat.

V roce 2018 se na našem území nevyskytlo ani jediné ohnisko ptačí chřipky, která zkraje roku 2017 velmi zaměstnávala nejen orgány veterinárního dozoru. Díky souboru důsledně uplatňovaných opatření se podařilo zabránit šíření nákazy v populaci prasat divokých a  ochránit chovy domácích prasat před zavlečením AMP. Zatímco v roce 2017 bylo pozitivně testováno na AMP 205 uhynulých či ulovených divočáků, loni počet nakažených zvířat klesl jen na 25. Do konce letošního dubna by ČR mohla získat status země bez výskytu AMP.

V dubnu 2018 se po 20 letech na území České republiky vyskytla pro chovy drůbeže nebezpečná Newcastleská choroba. Díky okamžité likvidaci jediného ohniska v malochovu slepic na Zlínsku se podařilo zabránit rozšíření nákazy a ochránit tak chovy. Od července 2018 je již ČR opět oficiálně prostá této nákazy.

V oblasti veterinární hygieny bylo loni provedeno více než 51 000 kontrol, meziročně zhruba o 4 500 více. Nejvýraznější procentní nárůst byl zaznamenán u společných kontrol přepravy potravin s celníky a Policií ČR. Jejich počet se přiblížil osmi stovkám a meziročně se zvýšil o  osmdesát procent. Díky spolupráci s ostatními dozorovými orgány se daří vytipovávat problematické přepravce či provozy, do nichž směřují. Meziročně mírně také rostl počet kontrol v místě určení zásilek potravin (sklady, logistická centra apod.).

Při plánování kontrol se SVS snaží zaměřit na opakovaně problematické subjekty, naopak, podnikatele, kteří jsou dlouhodobě bezproblémoví, kontrolovat méně často. Mezi nejčastější závady patřily v roce 2017 i 2018 závady v označení potravin, dodržování doby spotřeby, hlášení zásilek v místě určení, sledovatelnosti, čištění a sanitaci, skladování surovin a  potravin, dodržování chladícího řetězce a správné hygienické praxi.

Veterinární inspektoři v roce 2018 provedli deset mimořádných kontrolních akcí zaměřených na potraviny. Tyto akce se zaměřily například na kojenecké výživy a příkrmy, na dodržování teplot zboží v distribučních centrech a skladech a v souvislosti s rozšiřováním AMP v některých evropských zemích probíhal od října rozsáhlý plošný monitoring zásilek vepřového masa a zvěřiny ze zahraničí. V žádném z více než 3 000 dosud odebraných vzorků nebyl virus nákazy zjištěn.

Neméně důležitá je úloha veterinárního dozoru při odbavování zásilek živých zvířat a  živočišných produktů při vývozu. Za loňský rok úřední veterinární lékaři vydali a potvrdili po provedené veterinární kontrole takřka 10 000 zásilek živých zvířat a živočišných produktů do třetích zemí. Zástupci SVS ve věci usnadňování vývozu živočišné produkce z ČR do třetích zemí vedou řadu dlouhodobých jednání se zahraničními partnery. I díky tomu se daří českým exportérům navyšovat vývoz živočišných produktů do třetích zemí. Loni jich vyvezli 103 000 tun, meziročně o čtvrtinu více.

Trendu klidnějšího roku, kdy ubylo závažných afér v oblasti potravin, do jisté míry také odpovídá objem vybraných pokut za porušení legislativy. Dle předběžných údajů dosáhl 26,7 milionu korun, což je zhruba o 2,8 milionu Kč méně než v roce 2017. Přesto se jednalo o  třetí nejvyšší částku v historii.

V rámci druhého ročníku vzdělávacího projektu „Máme rádi zvířata“ navštívili v průběhu loňského podzimu veterinární inspektoři 302 mateřských školek ve všech krajích České republiky. V nich během 320 uskutečněných přednášek předali odlehčenou a věku posluchačů přizpůsobenou formou informace o zásadách zodpovědné péče o zvířata více než 7 600 předškoláků. To bylo o  čtvrtinu více než během loňského premiérového ročníku. Celou akci stejně jako v roce 2017 zajišťovali vlastními silami zaměstnanci Státní veterinární správy (SVS). Finančně ji podpořilo ministerstvo zemědělství.

„Mezi priority pro letošní rok patří především získání statusu země bez výskytu afrického moru prasat. Budeme také usilovat o získání statusu země prosté infekční bovinní rinotracheitidy skotu, samozřejmě při zachování příznivých nákazových statusů, tam, kde je již máme,“ sdělil ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád

„Dalšími prioritami zůstávají zabezpečení zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu, ochrana spotřebitelů před klamáním a dozor nad dobrými životními podmínkami zvířat,“ dodal Semerád.