Případy jsou, podobně jako v předchozích letech, patrně spojeny s podzimní migrací tažných ptáků. Státní veterinární správa (SVS) proto upozorňuje na zvýšené riziko zavlečení ptačí chřipky do chovů drůbeže. Zároveň apeluje na chovatele, aby průběžně sledovali zdravotní stav drůbeže a věnovali zvýšenou pozornost dodržování preventivních opatření v chovech. Dlužno dodat, že v českých chovech nebyla tato nákaza zaznamenána od roku 2007.

Maďarské úřady informovaly o novém ohnisku vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) H5N8 na jihovýchodě země, poblíž hranic s Rumunskem. Nákaza se zde vyskytla na hospodářství s chovem cca 10 000 kusů drůbeže. Více než 2 000 ptáků uhynulo, ostatní drůbež byla utracena a neškodně zlikvidována. Stejný kmen ptačí chřipky zjistily polské dozorové orgány u několika desítek uhynulých, volně žijících kachen a racků. Ohnisko se v tomto případě nachází na severozápadě země, poblíž hranic s Německem. V Německu byl rovněž potvrzen výskyt vysoce patogenní ptačí chřipky subtypu H5N8 v regionu Ploen u volně žijících ptáků. Dle nejnovějších zpráv z aktuálního jednání vedoucích představitelů veterinárního dozoru je možný výskyt nákazy hlášen také z Chorvatska a Švýcarska.

Z výše uvedených důvodů rozeslala SVS zprávu chovatelským organizacím, v nichž upozorňuje na zvýšené riziko výskytu nákazy a s tím spojenou nutnost věnovat maximální pozornost sledování zdravotního stavu drůbeže a také dodržování zásad biologické bezpečnosti a prevence v chovech. Možná prevence ze strany chovatelů spočívá především v ochraně chovů před zavlečením nákazy volně žijícími ptáky zasíťováním oken a větracích otvorů, zasíťováním či úplným omezením výběhů. Důležité je také zabránit možné kontaminaci vody a krmiva trusem volně žijících ptáků. Napájení a krmení by proto mělo být drůbeži podáváno uvnitř hal, nebo pod přístřešky. Mezi další preventivní opatření náleží zákaz vstupu nepovolaných osob do hal a dodržování zoohygienických zásad v chovu, jednorázové naskladňování a vyskladňování turnusů i řádné používání dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal, popřípadě i vjezdů na farmu.

Pro prevenci šíření nákazy je důležité co nejrychlejší zjištění případného výskytu. Nutné je pravidelně sledovat zdravotní stav drůbeže, příjem krmiva a vody a pokles snášky. Chovatelé jsou dle platné legislativy povinni hlásit příslušné krajské veterinární správě změny zdravotního stavu charakterizované poklesem v příjmu potravy a vody o více než 20 %, poklesem v produkci vajec o více než 5 % po dobu delší než 2 dny a hlásit zvýšenou úmrtnost vyšší než 3 % týdně.

Pro případné podezření z výskytu nebezpečných nákaz má SVS zřízeny krizové telefonní linky, na které je možno v opodstatněných případech volat i o víkendech. Telefonní čísla jsou k dispozici na internetových stránkách SVS. Po kliknutí na příslušnou krajskou veterinární správu se mimo jiné objeví i telefonní číslo konkrétní krizové linky.

Ptačí chřipka drůbeže je nebezpečná nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva, vyvolaná virem influenzy A. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků, častěji však u vodních. K přenosu dochází zejména pozřením krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Viry vysocepatogenní aviární influenzy mohou způsobit rozsáhlé ztráty u domácí drůbeže. U volně žijících ptáků jsou úhyny naopak vzácné, jsou však k nákaze vnímaví a velice často jsou hlavními přenašeči nákaz. Vakcinace proti nákaze se neprovádí a v současnosti je i zakázána – postižené hejno se likviduje. Přenos virů z volně žijících ptáků na lidi nebyl dosud prokázán.

Aktuální informace o výskytu ptačí chřipky je také možné sledovat na internetových stránkách SVS.