„O připravované vyhlášce se šíří veřejným prostorem nepravdy, proti kterým se musíme rázně ohradit“, uvedl František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, jehož odborníci se na přípravě vyhlášky podíleli. „Návrh vyhlášky uvolňuje lesním hospodářům ruce a umožňuje jim využít nejširší možné skladby dřevin odpovídajících stanovišti a regionálnímu klimatu právě v reakci na jeho současně probíhající změny, aniž by vlastníky lesů zároveň ekonomicky srazil na kolena“, doplnil.
Návrh vyhlášky uvažuje se smrkovým hospodářstvím až od 700 m n. m., upozorňuje na jeho rizikové zastoupení v pahorkatinách a téměř vylučuje vysazování smrku v nižších nadmořských výškách. Nikde ve vyhlášce nenajdete doporučení pro 75% zastoupení smrku, před kterým varuje veřejnost Hnutí Duha. Další z řady nepravd je vymezení kratší doby životnosti základních přípravných dřevin.
Tvrzení, že douglaska tisolistá je rizikovou exotickou dřevinou, je nehorázná demagogie. V průběhu 150 let bylo prokázáno, že douglaska zvyšuje biodiverzitu, odolala bez poškození mniškové kalamitě i kalamitám imisním a s úspěchem přestává i současné období klimatické změny s periodicitami sucha. „Na jednání s Ministerstvem zemědělství a SVOL samo Ministerstvo životní prostředí uznalo předložené argumenty a odsouhlasilo požadavek na zastoupení douglasky ve směsích do 20 %. Při jednáních s Agenturou ochrany přírody a krajiny a s vlastníky lesů připustilo i její mírné zastoupení ve zvlášť chráněných územích pro zvýšení biodiverzity,“ připomněl Kučera.
Kritika umělé výsadby smrku na kalamitních holinách v prvním roce obnovy vychází z neznalosti ekologických nároků jednotlivých dřevin. Smrk je od přírody schopen růst na otevřených plochách, rychle zastíní půdu a vytvoří vhodné mikroklima pro zdárný růst buku a modřínu z výstavků ponechaných na kalamitní holině. Kde je les, tam je voda. Kde je voda, tam je les. Sázet na otevřenou plochu jenom buk je proti přírodě a mrháním finančními i lidskými prostředky. Stejně tak je pošetilé chtít nahrazovat odumírající smrkové porosty v pahorkatinách středními a nízkými lesy, které vznikají pařezovou a kořenovou výmladností dubu, jasanu, javoru, olše a lípy. Tyto dřeviny v odumírajících smrkových monokulturách nejsou, a tudíž se tam nemohou ani přirozeně zmladit.
„Nedávná historie mnohokrát ukázala, že politická rozhodnutí, která se neopírají o odborný základ, ale názory skupin či jednotlivců, kteří nemají za nic odpovědnost, ve svém důsledku nepřinesla lesům nic dobrého. Téměř polovina lesů v České republice patří nestátnímu sektoru, a proto jsou doporučující opatření vyhlášky a odpovídající finanční motivace státem na místě. Za škody suchem v r. 2017 nedostali vlastníci lesů ani korunu, zatímco zemědělci obdrželi dvě miliardy, k razantním změnám hospodaření v krajině je ale překvapivě nic nenutí“, doplnil Kučera.
Nejen o vyhlášce, ale i dalších opatřeních pro potlačení kůrovcové kalamity a zmírnění dopadů sucha na vlastníky lesů budou zástupci SVOL a Komory soukromých lesů jednat 29. května s ministrem zemědělství a 31. května na Úřadu vlády.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva