Jak uvedl Josef Tisoň, specialista havarijní připravenosti elektráren Skupiny ČEZ, simulovanou mimořádnou událostí byl požár v rozvodně. „Během manipulace v rozvodně vznikl zkrat, který byl příčinou rozsáhlého požáru vypínače napájení odsíření. Ze silně zadýmeného prostoru se obsluha již nedostala ven a zkolabovala. Požár rozvodny byl následně oznámen zaměstnancem provozu na ohlašovnu požárů a směnovému inženýrovi, jenž svolal havarijní štáb a zajistil beznapěťový stav rozvodny,“ přiblížil specialista námět havarijního cvičení.

Zatímco se aktivoval havarijní štáb, podnikoví hasiči s nasazenými dýchacími přístroji již likvidovali simulovaný požár a poskytovali předzdravotní pomoc muži v bezvědomí, jehož před tím vynesli ze zakouřených prostor. Samozřejmostí bylo i uzavření páteřní komunikace mezi oběma prunéřovskými elektrárnami, což společně s podnikovými hasiči zajišťovali pracovníci ostrahy z bezpečnostní agentury. Z nedalekého objektu zauhlování pak byli evakuováni všichni zaměstnanci. Po zjištění jejich totožnosti prostřednictvím podnikové evidence se ovšem zjistilo, že jedna osoba chybí. Jednalo se o obsluhu hlubinného zásobníku, která netušila, co se děje na povrchu. Proto se za mužem vydali hasiči a vyvedli ho do bezpečí.

V rámci havarijního cvičení byly rovněž ověřeny všechny telefonní kontakty na instituce, které je v případě opravdových mimořádných událostí v elektrárenských provozech nutné o vzniklé situaci informovat. Ověřena byla i funkčnost megafonu, tedy prostředku pro varování a vyrozumění zaměstnanců a dalších osob, například z dodavatelských firem, pohybujících se v elektrárně.

Podle Josefa Tisoně vše proběhlo tak, jak by tomu mělo být i ve skutečnosti. „V Prunéřově jsou velmi dobře připraveni na likvidaci mimořádných situací, včetně těch s dopadem na životní prostředí, jak jsme si například ověřili vloni při nácviku likvidace úniku sádrovcové suspenze. Vzájemná komunikace mezi směnovým inženýrem, podnikovými hasiči a požární preventivní hlídkou a jejich součinnost byla i nyní perfektní. Každý věděl, co má dělat a kde je jeho místo. Rovněž členové havarijního štábu se sešli během několika minut, vyhodnotili situaci a pak vše operativně řídili,“ dodal na závěr specialista na havarijní připravenost elektráren Skupiny ČEZ.

Havarijní cvičení ve všech uhelných a vodních elektrárnách Skupiny ČEZ se konají každoročně. Jejich zaměření je různé a vyplývá vždy z místních podmínek. Řešení simulovaných mimořádných událostí tak na severu Čech již mají za sebou elektrárny Počerady a Ledvice. V první bylo námětem červnového cvičení poškození olejového potrubí pod turbogenerátorem výrobního bloku 5 a následný požár parovodů. V Elektrárně Ledvice pak již v květnu „způsobil“ zkrat v rozvodně kompresorové stanice poruchu technologie a následný požár v objektu. I zde se obsluha nadýchala kouře a zkolabovala.