Aktivisté a aktivistky uznali, že nechtěně způsobili během protestu škodu na zařízení a uhradili ji v plné výši. Nesouhlasí ovšem s právní kvalifikací svého činu a s tím, že podle ní měli elektrárně způsobit poruchu, a proto dohodu odmítli a chtějí se proti obvinění bránit u soudu. Maximální trestní sazba je v tomto případě 6 let vězení, ale vzhledem k povaze případu a bezúhonnosti aktivistů a aktivistek státní zástupce v dohodě o vině a trestu navrhoval peněžitý trest, nikoli odnětí svobody.

Obvinění protestovali proti úpravám v elektrárně, které musely být provedeny, aby mohl být prodloužen její provoz. Vadilo jim, že úředníci Pardubického kraje vedli řízení o elektrárně v režimu nepodstatné změny bez účasti veřejnosti a bez vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Upozorňovali také, že zvolené technologie jsou nedostatečné pro ochranu ovzduší. Na chladicí věž proto vyvěsili transparent “Již brzy mimo provoz?”. Právě při jeho rozprostření navrtali venkovní plášť chladicí věže, aby do něj mohli kvůli své bezpečnosti umístit kotevní body.

Celá elektrárna byla v době protestu uzavřená, z části kvůli probíhající rekonstrukci a zčásti kvůli dřívějšímu požáru. Již dva týdny po protestu – okamžitě po skončení stavebních prací – přitom věž najela na plný výkon, aniž by byly provedeny jakékoli opravy pláště chladicí věže. I podle tehdejšího vyjádření ředitele elektrárny Luboše Pavlase protest neohrozil provoz elektrárny a opravy bylo možné realizovat za chodu (ZDE). Přesto jsou aktivisté a aktivistky obviněni, že způsobili elektrárně poruchu.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace říká: “Jsou to už čtyři roky, co policie řeší okolnosti případu, který je na první pohled úplně jasný. Aktivisté nechtěně způsobili při protestu proti elektrárně Chvaletice škodu a zaplatili ji. Kauza nyní ale i tak míří k soudu s tím, že protestující údajně způsobili na elektrárně poruchu. To je samozřejmě nesmysl. Když máte něco porouchaného, technicky není možné, abyste to používali na plný výkon. Vypadá to ale, že se u soudu bude muset řešit, co je to vůbec porucha a jestli se porucha objevuje hned, nebo se dá odložit či naplánovat na později.“

Úpravy elektrárny Chvaletice provázela kontroverze nejen kvůli odporu ekologických organizací, ale i kvůli bankrotu dodavatelské stavební společnosti RIA Královopolská (ZDE) údajně kvůli neproplácení faktur ze strany provozovatelů elektrárny. Nainstalované technologie nakonec skutečně byly nedostatečné, protože nejsou schopné plnit přísnější emisní limity platné od roku 2021. Provozovatelé elektrárny proto kvůli prachu museli vyměnit nově nainstalované elektrostatické odlučovače popílku za látkové filtry (ZDE) a pro oxidy dusíku a rtuť si žádají o výjimku (ZDE). Z rozhodování o výjimce byli před rokem odvolání úředníci Pardubického kraje, protože je Ministerstvo životního prostředí označilo ve vztahu k elektrárně za podjaté (ZDE). Výjimku pak elektrárně udělili úředníci Olomouckého kraje, ekologické organizace se proti ní odvolaly (ZDE).