„Všichni autoři mají můj obdiv, protože popsat zkoumanou problematiku na velmi omezeném prostoru několika odstavců, to opravdu není legrace. Ale jak je vidět, letošní autoři to zvládli velmi dobře, protože výsledky jsou velmi vyrovnané,“ říká ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Celkem dorazilo 149 hlasů, z nichž nejvíce obdržel Zdeněk Šmída a jeho článek „Reliktní hranice na Šumavě – tiší svědkové z kamene.“

„Je to velmi zajímavé téma, které se v předchozích ročnících soutěže neobjevilo. Navíc Zdeněk Šmída jej skvěle zpracoval. Ale i ostatní soutěžní články byly velmi dobře ceněny, což ukazuje počet došlých hlasů - o druhém místě nakonec rozhodl jeden jediný hlas,“ vysvětluje mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.

„Druhé místo s 36 hlasy získal článek „Mýtus staré Šumavy“ Michala Hořejšího z Ústavu pro jazyk český. Ten se zabýval opravdu velmi netradičním tématem - analýzou několika děl Karla Klostermanna, díky které zjistil, na jak velkém území Šumavy se odehrávají děje Klostermannových románů,“ dodává Jan Dvořák.

Dalších 35 čtenářů pak hlasovalo pro článek Karla Malíka „Vývoj obnovy horských smrčin zasažených gradací kůrovce v okolí Březníku, NP Šumava“. Další dva články, se týkají také výzkumu lesních společenstev. Sedmadvacet čtenářů hlasovalo pro článek Ivany Vašíčkové „Na scéně Boubínského divadla“ a necelá desítka hlasů přišla i Vojtěchu Čadovi, který zkoumal horské smrčiny na území CHKO Šumava a svůj výzkum popsal v článku „Tři století na Ostrém“.

Nejlepší popularizační článek, v doprovodném hlasování, hodnotí také odborná porota složená ze zástupců všech Národních parků na území České republiky.

„Zvítězil text Michala Hořejšího „Mýtus staré Šumavy“. Bylo to těžké rozhodování, protože texty byly velmi vyrovnané. A protože popularizace ochrany prostředí Národního parku Šumava nemusí být výhradní doménou přírodních věd, ocenili jsme přínos věd společenských. Klasik literárního umění Karel Klostermann je svým dílem věnovaným Šumavě veřejnosti dostatečně znám. Autor oceněného článku však podrobil spisovatelova stěžejní díla zajímavé a neotřelé analýze. Obrazový doprovod článku je zvolen citlivě, fotografie působí emotivně a jsou doprovázeny “po staru” úryvky z díla Klostermanna. Hořejší, jako jediný ze soutěžících, využil schematických map k jasnému vysvětlení svých hypotéz. Článek je dobře strukturovaný, pochopitelný, čtivý a přínosný svým zamyšlením. Dílo Klostermannovo je ve smyslu interpretace Hořejšího nejen zásadní regionálně zaměřenou literaturou, ale i dokumentem a nositelem kolektivní paměti. Sdělení Hořejšího je ale do jisté míry překvapující až šokující:

Ačkoli Klostermann hovoří emotivně o zřetelné ztrátě staré Šumavy na konci 19. století a jejím nahrazením „novou“, jeho popisy přírody tuto změnu nepotvrzují. Změna se totiž odehrála mnohem více v sociálním prostředí, než v prostředí přírodním,“ vysvětluje rozhodnutí odborné poroty její předseda Tomáš Rothröckl, ředitel NP Podyjí.

Ze všech 149 hlasů, z nichž 70 dorazilo poštou a 79 elektronicky, byli vylosování tři šťastlivci. První z nich Jana Šmídová z Prostějova získává bezplatné ubytování pro dvě osoby na víkend, v ubytovacím zařízení Správy NP Šumava na Kvildě. Další dva vylosovaní, Jaroslav Kalát z Hořovic a Zuzana Hadravová z Hoštic u Volyně pak obdrží věcné ceny.

Výsledky 3. ročníku soutěže Šumavská Mozkovka:

1. Zdeněk Šmída - Reliktní hranice na Šumavě – tiší svědkové z kamene – 44 hlasů
2. Michal Hořejší – Mýtus staré Šumavy – 36 hlasů
3. Karel Malík - Vývoj obnovy horských smrčin zasažených gradací kůrovce v okolí Březníku, NP Šumava – 35 hlasů
4. Ivana Vašíčková - Na scéně Boubínského divadla – 27 hlasů
5. Vojtěch Čada – Tři století na Ostrém – 7 hlasů