„Po mírném nárůstu v příštím roce budou podle návrhu výdajů státního rozpočtu institucionální zdroje Akademie věd počínaje rokem 2020 stagnovat. Na rok 2020 je navrhován meziroční nárůst pouze o zanedbatelných 0,39 % a na rok 2021 není navrhován nárůst žádný. Vzhledem k očekávanému růstu inflace dle aktuální prognózy České národní banky to znamená faktický pokles,“ varovala předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Nezdůvodněná stagnace

Zdůraznila, že vzhledem k vývoji české ekonomiky považuje stagnaci rozpočtu Akademie věd za „zcela nezdůvodněnou i neodůvodnitelnou“. „Je totiž zcela v rozporu se skutečností, že Akademie věd je nejvýkonnější českou vědeckou institucí a naše pracoviště hrají na mezinárodní vědecké scéně v mnoha oborech prim,“ dodala Eva Zažímalová. Ostatně v aktuálním celosvětovém přehledu Nature Index, který sleduje počty vědeckých výstupů v kvalitních přírodovědných vědeckých časopisech, se Akademie věd umístila na krásném 19. místě mezi neuniverzitními institucemi financovanými vládou. „Nad námi jsou laboratoře v Los Alamos, pod námi americké ministerstvo obrany,“ podotkla Eva Zažímalová s tím, že se jedná o osmnáctiprocentní meziroční zlepšení. To je nejlepší pozice Akademií věd v rámci zemí Visegrádské skupiny i Rakouska.

„Nelze tudíž akceptovat, aby institucionální financování Akademie věd ve střednědobém výhledu stagnovalo. Aby můj projev nevyzněl tak pesimisticky a katastroficky, uvedla bych, že jsem o tom už jednala s místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karlem Havlíčkem, který si je této situace vědom a je nakloněn ji řešit,“ řekla předsedkyně Akademie věd.

Na její slova zareagoval Karel Havlíček přímo na sněmu vlastním projevem, v němž upozornil, že kořeny současného stavu jsou hlubší a sahají do let 2009 až 2010, kdy se finance pro Akademii věd snížily z 5 miliard na 4,5 miliardy, přičemž od roku 2015 se postupně zvedají ke zmíněným šesti.

„Rada vlády prochází zásadní změnou. Začínáme vědu řídit, nikoli ji pouze monitorovat,“ dodal s tím, že Rada se ujímá aktivnější role i v souvislosti s opouštěním takzvaného „kafemlejnku“. Ten upřednostňoval kvantitu vědeckých výstupů před jejich kvalitou.

Boj s kafemlejnkem

Tohoto tématu se dotkla i předsedkyně AV ČR, když zmínila přípravu novely zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, která v současnosti prochází meziresortním připomínkovým řízením. Měla by také zohlednit nový způsob hodnocení vědy nazvaný Metodika 17+. Předsedkyně v této souvislosti ocitovala vedoucího Mezinárodního poradního orgánu RVVI Josefa Michla: „Kvalita těch nejlepších publikací, patentů, knih atd. je zdaleka nejdůležitější, zatímco na celkovém počtu výstupů téměř nezáleží. Několik skutečně vrcholných příspěvků znamená daleko více než spousta příspěvků průměrných, natožpak podprůměrných.“

Celodenní program moderoval místopředseda Akademie věd Jan Řídký, vystoupil tu i senátor Jiří Drahoš, místopředseda AV ČR Pavel Baran či místopředseda Senátu Milan Štěch. „Zdá se, že nyní se pohled politického spektra na vědeckou činnost stabilizoval. Budeme se zasazovat o to, aby společné aktivity Senátu a AV ČR neustrnuly, naopak aby se hledaly nové formy spolupráce,“ uvedl Štěch. Jako příklad uvedl klimatické změny a sucho, které je podle něj „jednou z největších výzev, které je třeba zodpovědně řešit“.

Mezinárodní úspěchy

Akademický sněm dále pokračovalprojednáváním tradičních bodů, jako je zpráva o ekonomické situaci, volba členů dozorčí komise či přehledem nejlepších vědeckých výsledků. Mezi ty patří například monumentální publikace Dějiny umění v českých zemích 800–2000, materiálový výzkum v Ústavu fyziky materiálů AV ČR, který má využití při konstrukci vysoce odolných železničních náprav, či objevy profesora Jiřího Neužila z Biotechnologického ústavu AV ČR, který testuje novou skupinu potenciálních protirakovinných látek cílených do mitochondrií. Jedna z těchto látek, která je v první fázi klinického testování, má velmi dobré výsledky i proti obtížně léčitelným typům nádorů prsu.

Akademie věd měla letos úspěch také v soutěži o granty Evropské výzkumné rady, kde uspěli tři mladí vědci: molekulární biolog Ondřej Štěpánek, bioložka Kateřina Sam a historik Michal Frankl. Nejvýznačnější české ocenění Česká hlava pak získal profesor Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Od TGM k elektronové mikroskopii

Zvláštní prostor v rámci sněmu dostalo také shrnutí osmičkových výročí, jež v podobě publikací, konferencí, přednášek a výstav připomněla řada pracovišť Akademie věd. Tyto akce zrekapituloval místopředseda Pavel Baran.

Na tiskovém brífinku se poté představil brněnský Ústav přístrojové techniky AV ČR, který se zásadně podílí na světovém úspěchu Brna jako metropole elektronové mikroskopie. I díky místním továrnám pochází třetina celkové mezinárodní produkce elektronových mikroskopů z Brna. To se stává doslova velmocí v elektronové mikroskopii poté, co tuto pozici ztratilo Německo – chybí mu dostatek kvalifikovaných lidí. Ředitelka ústavu Ilona Müllerová zdůraznila, že předpokladem úspěšné spolupráce s průmyslovými partnery je důvěra: „Spolupracujeme se třemi různými firmami, které si navzájem konkurují. Nepomůže vám sebevíc smluv a podpisů, vždycky je to na osobnosti člověka, aby nedocházelo k únikům informací.” Člen Akademické rady Josef Lazar doplnil, že v oborech jako elektronová mikroskopie nemusí být patentování objevu ku prospěchu věci, protože v této oblasti lze patenty snadno obejít a zneužít.