Delegáti během jednání schválili více než tři desítky rezolucí, včetně nových či pozměněných mezinárodních norem a pokynů zaměřených na ochranu a zlepšení zdraví a dobrých životních podmínek zvířat. Novým, již 182. členem OIE, se stala Svatá Lucie. Prezidentem OIE byl s tříletým mandátem zvolen Australan Mark Schipp. Světové shromáždění zvolilo také členy čtyř odborných komisí, úřadů pěti regionálních komisí a rady.

V oblasti zdraví zvířat delegáti věnovali zvláštní pozornost řadě nákaz s globálním dopadem; zejména vysoce patogenní ptačí chřipce, moru malých přežvýkavců, slintavce a kulhavce, ale také tuberkulóze skotu, modulární dermatitidě skotu, africkému moru prasat a onemocnění způsobenému virem „Tilapia lake“.

Některé země v průběhu zasedání získaly oficiální status země prosté vybraných nákaz. Například Bulharsko, Kostarika a Argentina byly uznány za země prosté klasického moru prasat. Peru a Surinam jsou nově zeměmi prostými slintavky a kulhavky bez nutnosti provádět vakcinaci.

Důležitá část jednání se věnovala také problematice zodpovědného používání veterinárních antibiotik a dalším významným diskutovaným tématem byly také životní podmínky zvířat (welfare).

Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE – The World Organisation for Animal Health) je mezinárodní organizace zabývající se zdravím zvířat, která byla založena v roce 1924. Jejími členy je v současnosti 182 států. V oblasti veterinární medicíny je tím, čím je WHO (Světová zdravotnická organizace) v oblasti medicíny humánní. Cílem OIE je ochrana zdraví zvířat a to především v oblasti infekčních nemocí. Tehdejší Československo bylo jedním ze zakládajících členů organizace.