„Naším cílem je pomoci vám při rozhodování, jakou cestou se vydat v případě obnovy nebo budování nové kanalizace či vodovodní sítě,“prohlásil v úvodu odborného setkání Jarmil Vyčítal, expert SIC v oblasti vodního hospodářství. „S pomocí odborníků z výzkumných organizací, soukromých sdružení i firem vám chceme poskytnout komplexní a aktuální informace, které lze využít k přípravě veřejné zakázky nebo výběru vhodné dotace.“

Moderní technologická řešení i novinky z legislativy

Změny klimatu i důsledky urbanizace se zásadně promítají do hospodaření s dešťovou vodou ve městech. Praktické ukázky, jak by (ne)mělo vypadat zadržení vody v zástavbě, prezentoval David Stránský z ČVUT. „Hlavním principem hospodaření s dešťovou vodou je v maximální míře napodobit přirozené odtokové charakteristiky lokality před urbanizací. Mezi cíle patří například zadržení vody ve městě pro jeho potřeby, např. závlaha městské zeleně, ochrana urbanizovaného území před zaplavením v důsledku přívalových srážek, nebo zlepšení mikroklimatu ve městech,“popsal některé z cílů hospodaření s dešťovou vodou David Stránský. Velmi užitečné jsou zahraniční příklady hospodaření s dešťovými vodami, např. v Německu nebo dánské Kodani, kde s úspěchem kombinují „zelené ulice“ a povodňové koridory.

Dalším řečníkem byl Jiří Paul ze společnosti VaK Beroun. Ve svém příspěvku se zaměřil na bezpečnost vodohospodářské infrastruktury, především zabezpečení vodních zdrojů i kvality vody. „Je potřeba si uvědomit, že za bezpečnost dodávek pitné vody zodpovídá vlastník. Tím, že rozhoduje o způsobu provozování, obnovuje a udržuje majetek, určuje cenu pro vodné i stočné,“řekl Jiří Paul. „Nová legislativní povinnost - posouzení – pomůže změnit přístup z reaktivního na preventivní. Princip spočívá v odstranění nebo snížení rizik tak, aby pokud možno nenastala. Aby bylo možné je správně identifikovat, je k tomu potřeba ustanovit odborný tým, důsledně popsat systém s využitím všech dostupných informací a výsledků a hlavně provést terénní šetření,“dodal k ochraně vodních zdrojů Jiří Paul.

Ukázku využití moderních technologií a možností, které nabízejí v oblasti hospodaření s vodou, představil Tomáš Holub ze společnosti Energie AG Kolín. Smart metering neboli inteligentní měření spotřeby vody využívá od září 2018 město Kolín.

„Klíčem pro odpovědné nakládání s pitnou vodou s pohledem do budoucna je instalace vodoměrů s dálkovým odečtem. Tyto takzvané smart meters umožňují včasné odhalení poruch a všeobecně optimalizované nakládání s vodou. Pro vlastníky, příp. nájemníky objektu tyto vodoměry znamenají, že nemusí být v objektu přítomni v době odečtu vodoměru. Navíc odečet proběhne zaručeně zcela bezchybně,“prezentoval výhody technologie Tomáš Holub.

Chytrý vodoměr je schopen kontinuálně zaznamenávat a vyhodnocovat průběh odběru na daném odběrném místě a v případě výskytu neobvyklé události, například prasklého potrubí, informovat provozovatele či majitele vodovodní přípojky, že k této nebo podobné události na jeho odběrném místě došlo, a ušetřit tak i nemalé finanční prostředky. Dále je vodoměr schopný kontrolovat i sám sebe, a může provozovateli zaslat informaci o stavu baterie, či neoprávněné manipulaci. Kromě Kolína byla tato technologie již dříve instalována například v Chrudimi a Hlinsku.

Posledním řečníkem na semináři SIC byl Milan Suchánek ze společnosti DHI, který seznámil zástupce měst a obcí s problematikou odlehčovacích komor v souvislosti se změnou legislativy od 1. 1. 2019. Za velmi přínosné byly považovány informace o připravovaném způsobu hodnocení odlehčovacích komor a z toho vyplývajících opatřeních při vypouštění odpadních vod z těchto objektů. Základní změny jsou především v posuzování vlivu odlehčení vodního toku z hlediska vnosu znečištění a hydraulického narušení koryta vodního toku.

Kompletní prezentace všech řečníků naleznete ZDE.