Studie „ Analýza vývoje a dopadů trhu nelicencovaných herních zařízení v České republice 2016“ prokázala, že v místech, kde došlo ke zpřísnění regulace (např. nulová tolerance k hazardu a podobně), dochází k vzniku černých heren a nelegálního herního prostředí.

Analýza dokumentovala příčinnou souvislost mezi počtem nálezů nelicencovaných herních zařízení a regulací obecně závaznými vyhláškami. Na základě výsledků průzkumu odhaduje, že v celé ČR může celkový počet nelegálních herních zařízení přesahovat hranici 2400.

„Při ročním provozu uvedeného počtu kvízomatů by na loterní dani a denním poplatku za herní zařízení stát přicházel ročně o 113 milionů Kč a obce o dalších 192 milionů Kč,“ uvádí studie.

Je totiž naprosto zřejmé, že provozovatelé těchto zařízení neodvádějí loterní daň ani denní poplatek za provoz herních zařízení. Studie se věnuje i situaci v konkrétních místech.  Jednotlivé obce totiž přistoupily k různé intenzitě regulace. Někteří představitelé samospráv se vyjádřili ve smyslu, že celkový zákaz hazardu nevede k očekávanému řešení. Hráči totiž mohou migrovat do okolních obcí, případně zákaz povede k přesunu na trh nelicencovaných zařízení.

„Existují názory, že tam, kde byly legální herní zařízení zcela zakázány obecně závaznými vyhláškami, jejich provozovatelé přešli na kvízomaty, a to někdy dokonce ve větším rozsahu, než jaký byl rozsah provozu legálních zařízení před zákazem. Naopak v místech, kde je hazard regulován, ale nikoli zcela zakázán, se kvízomaty vyskytovat nemusí,“ uvádí studie.

Potvrzuje se tak to, na co sdružení SPELOS dlouhodobě upozorňuje – do doby, než se téma loterií stalo zpopularizovaným, v oblasti legislativy zavládl chaos a podmínky provozu se začaly měnit prakticky ze dne na den, problém černého trhu prakticky neexistoval.

Studie navíc poukazuje na laxní přístup k identifikaci hráčů v nelegálních hernách – konkrétně na obcházení kontrol a ověření, zda se mezi hráči nevyskytují mladiství. Současně potvrzuje fakt, že nelegální herní prostředí hráči využívají především v případě nedostupnosti prostředí legálního.

„Nejčastěji používané kvízomaty nemají z hlediska hráčského zážitku žádnou výhodu. Hráč je vyhledá, pokud jsou pro něj alternativy legálního herního trhu nedostupné, anebo pokud mu nabízí nelegální herní zařízení vyšší výhernost,“ uvádí studie.

Není tedy pochyb o tom, že existence černého trhu představuje pro Českou republiku problém. Stovky milionů korun, které jeho prostřednictvím unikají do šedé zóny, by navíc jistě našly mnohem lepší uplatnění – například v podpoře sportu či neziskového sektoru.