Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

STEM již od počátku devadesátých let sleduje subjektivní hodnocení finanční situace domácností občanů České republiky. V aktuálním průzkumu z poloviny února svou rodinu jako „chudou“ označila třetina dotázaných občanů. Ke skutečnému rozšíření chudoby se přitom přibližuje podíl těch, kteří zvolili odpověď „určitě ano“. Odpovědi „spíše ano“ svědčí spíše o subjektivním pocitu materiální deprivace.

Již v březnu 2015 jsme sledovali mírné snížení podílu těch, kteří považují svou rodinu za chudou. Tento pokles se v aktuálním průzkumu potvrzuje. Zjištěné údaje se blíží k dosavadním nejnižším hodnotám, naměřeným v polovině 90. let. Oslabování pocitu chudoby je jistě úzce spojeno se spokojeností s celkovým vývojem české ekonomiky, kterou v datech sledujeme, jakož i v pozitivnějším hodnocení finanční situace vlastní domácnosti v minulém roce.

Svou rodinu jako „chudou“ výrazně častěji označují lidé se základním vzděláním (49 %) a nezaměstnaní (56 %), v nižší míře rovněž vyučení (38 %) a důchodci (35 %). Dále svou rodinu za chudou častěji považují rozvedení respondenti (49 %) a jednočlenné domácnosti (44 %). Vzhledem k nízkým počtům respondentů v jednotlivých krajích můžeme pouze jako ilustrační údaj uvést, že podíl lidí považujících svou rodinu za chudou je poněkud vyšší mezi obyvateli Moravskoslezského a Olomouckého kraje.

Analýza dat podle očekávání ukazuje, že pocit chudoby je podmíněn majetkovou situací domácnosti. Přesto je zajímavé, že více než třetina lidí s celkovou hodnotou majetku do 300 tisíc korun svou rodinu za chudou nepovažuje. A naopak, téměř pětina těch, kteří svůj majetek ocenili částkou vyšší než 2 miliony korun, se za chudé označuje. Tyto skutečnosti potvrzují subjektivitu vyjádření o chudobě.

Dalším ukazatelem ekonomického stavu českých domácností je vyjádření ohledně schopnosti ukládat finance pro budoucí využití. V únorovém průzkumu se celek dotázaných téměř vyrovnaně rozdělil do dvou skupin, polovině respondentů se daří část příjmů uspořit, polovině se to podle jejich vlastního vyjádření nedaří.

Vzhledem k tomu, že v minulosti mezi lidmi spíše převažovali ti, kteří nebyli schopni úspory vytvářet, lze hodnotit aktuální vývoj jako velmi pozitivní. Naměřený podíl spořících dokonce dosáhl nejvyšší dosud zjištěné hodnoty.

STEM disponuje ještě jednou unikátní časovou řadou, která ilustruje hospodaření domácností již od roku 1990. Jak je z následujícího grafu vidět, největší nápor na ekonomiku domácností přišel hned po deregulaci cen – tedy na počátku 90. let minulého století. Druhý nápor se datuje ke konci 90. let (1997-98) po prvních vážnějších ekonomických problémech samostatného státu, provázených navíc krizí politickou. Ekonomická krize po roce 2008 se v tomto hodnocení příjmové situace domácnosti tak výrazně neprojevila. Aktuální data ukazují významné oslabení (o 7 %) podílu odpovědí, že v domácnosti s příjmem vycházejí „velmi obtížně“ nebo „obtížně“, na 18 %, tedy na nejnižší dosud zjištěnou hodnotu. Zároveň se od roku 2013 podstatně zvýšil podíl lidí, kteří s příjmem v domácnosti vycházejí snadno.