Správa NP Šumava toto posouzení vlivu (EIA) přitom nechává zpracovat proto, aby mohla proti kůrovci zasahovat v místech s výskytem chráněného tetřeva hlušce a přitom neohrozila jeho populaci. A zároveň, aby se nevystavovala hrozbě pokut, které právě za tuto rušivou činnost byly od roku 2007 několikrát vyměřeny. Oba tyto důvody Správu NP vedly k posouzení zásahů proti kůrovci v rámci EIA, který by měl mít zpracován každý vlastník pozemků, kde se tetřev vyskytuje. EIA totiž může okruh zásahů a možnosti jak a jakými prostředky s kůrovcem bojovat, naopak rozšířit.

Správa NP Šumava již dva roky postupuje tak aby s jistotou neohrozila populaci tetřeva, to znamená, že každý rok vymezuje zásahy takovým způsobem, aby jejich plocha nepřekročila 1% plochy výskytu tetřeva. Takový postup je relativně přísný, přesto jsme dokázali zlikvidovat polomy v objemu přes 200 tis. m3, které loni způsobily větrné smršti v jižní části národního parku. Návrh, který je podkladem pro proces EIA, přitom nabízí několik možných variant, jak postupovat při asanaci kůrovci napadených stromů v území tetřeva.

Posuzování vlivů je vztaženo na celou Ptačí oblast Šumava, kde se tetřev vyskytuje, tedy i na místa jiných vlastníků, například na pozemcích Kašperských Hor a třeba i Lesů ČR a to z důvodu vyhodnocení kumulativnosti vlivů. Proces EIA a jeho varianty budou ukončeny stanoviskem MŽP, které bude závazné pouze pro Správu NP Šumava a následný management na územích, které spravuje. I proto Správa NP Šumava nemusela s vlastníky pozemků záměr konzultovat.

„Mrzí nás, že pan starosta Schubert i předseda Svazu šumavských obcí Petr Málek opět místo toho, aby se nejprve informovali o záměru přímo na Správě NP, tak do médií rovnou posílají zcela nepravdivé a mylné informace,“ říká mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.