Délka a intenzita klimakteria může být ovlivněna celou řadou faktorů. Mezi ně patří například genetika, životní styl, ale také zeměpisná poloha. Obecně lze tvrdit, že čím severněji žena bydlí, tím se zvyšuje i riziko klimakterických potíží. V souvislosti s tím však často také záleží na barvě pleti. Opět platí, že čím světlejší typ ženy, tím intenzivnější příznaky přechodu se mohou dostavit. Kromě toho mohou mít na klimakterium vliv také stravovací návyky. V zemích, které mají stravu bohatou na mořské ryby a potraviny obsahující rostlinné estrogeny, se klimakterické potíže objevují prokazatelně méně často.

Krevní testy odhalí klimakterium včas

Klimakterium se většinou objevuje 6- 7 let před poslední menstruací, která bývá průměrně mezi 49. až 51. rokem života. Ačkoliv se však žena nachází ve věku, kdy se obvykle začínají objevovat typické klimakterické potíže, nemusí se vždy jednat pouze o příznaky přechodu. Může jít například o onemocnění štítné žlázy, kterému lze předejít pravidelnými preventivními lékařskými prohlídkami. „Pokud si žena chce být jistá, že se v klimakteriu nachází, měla by rozhodně navštívit svého ošetřujícího gynekologa. Ten jí provede krevní test a určí, jakou hladinu pohlavních hormonů má. Tím jí zároveň potvrdí, zda skutečně prožívá období klimakteria,“ objasnil Petr Galle ze společnosti Vegall Pharma, která nabízí ženám v přechodu nový přírodní preparát Sarapis plus, který obsahuje také šalvěj, chrom a vitamíny K a D3. Tyto vitamíny mimo jiné přispívají i k udržení přirozeného stavu kostí. „Na základě výsledků získaných z lékařských testů pak může lékař následně určit vhodnou léčbu, která příznaky přechodu v případě potřeby zmírní,“ dodal Galle.

1. krok: Se ztrátou menstruace přichází zhoršení kvality života

Přestože existuje mnoho příznaků, které příchod klimakteria ohlašují, jako první se zpravidla objevují poruchy menstruačního krvácení. Kvůli opožďování ovulace se cyklus nejprve prodlužuje a poté zase naopak dochází k jeho zkracování. Jeho důsledkem je pak obvykle častější měsíční krvácení. To ustane až ve chvíli, kdy se vyčerpá zásoba vajíček schopných k dozrání. V souvislosti se ztrátou menstruace se záhy  začne ve větší  intenzitě objevovat skupina akutních příznaků, rovněž nazývaných jako vegetativní klimakterický syndrom. Tyto příznaky se ale mohou vyskytovat již několik let před poslední menstruací, kdy hladiny hormonů začínají kolísat. Ačkoliv jsou velice nepříjemné, nikdy vážně neohrozí zdraví a život ženy. Mohou však výrazně zhoršovat kvalitu jejího života. Mezi tyto příznaky patří například bolesti hlavy, návaly horka a pocení, závratě, pocit brnění končetin či záchvaty bušení srdce. V některých případech se objevuje i bolest na hrudi připomínající infarkt myokardu, případně zažívací a psychické potíže.Ty se často projevují nervozitou, plačtivostí, sklony k depresím, náladovostí nebo nespavostí.