Turistický spolek Lipenska: Záchranářská sezóna 2021 byla o dost klidnější než předchozí

20.12.2021 21:27 | Tisková zpráva

Lipenští vodní záchranáři letos museli zasahovat méně často než v roce 2020, kdy se počty zásahů dostaly na maximum.

Turistický spolek Lipenska: Záchranářská sezóna 2021 byla o dost klidnější než předchozí
Foto: tslipenska.cz
Popisek: Turistický spolek Lipenska - logo

Zhruba pětinový pokles, který je překvapil, vysvětlují tím, že u přehrady letos trávilo dovolenou o něco méně turistů než v předchozím roce. „Máme za celou sezónu zhruba 75 zásahů, což je oproti loňskému roku o dvacet procent méně než loni,“ uvádí Milan Bukáček, náčelník Vodní záchranné služby Českého červeného kříže v Českém Krumlově. Lipenská vodní záchranná služba nejčastěji vyjíždí při náhlé změně počasí k nezkušeným turistům a rybářům. Nepomáhá ale pouze lidem, kteří mají problémy přímo v jezeře, ale také v lipenských obcích.

Vedle menšího množství turistů sehrálo pozitivní roli také počasí, které nebylo podle Bukáčka tak proměnlivé a přes letní sezónu nebouřilo tak často, jak tu bylo zvykem v předešlých letech. V lipenské přehradě se během tohoto roku naštěstí utonul pouze jeden člověk, v roce 2020 to byli tři lidé. Oproti předešlým sezónám pomáhali záchranáři u dvou srážek plachetnic, což se v minulosti nikdy nestalo. Náročná a mediálně velice sledovaná byla lednová záchrana koně, který vběhl na led a propadl se.

V roce 2020 řešili lipenští záchranáři sedm desítek zásahů, tehdy to bylo asi o třetinu více než v minulých sezonách. Z toho se 42 týkalo přímého ohrožení života, nikdo však neutonul. Dlouhodobě největší část zásahů u lipenské přehrady tvoří události spojené s rybáři. „Často nemají záchranné vesty, vyjíždějí na vodu v nekvalitních plavidlech. A při změnách počasí, které zde nastávají, jsou životy rybářů často v ohrožení,“ uvedl Bukáček.

Tento týden část začínajících lipenských záchranářů absolvovala zkoušky na plavčíka. Plavčíkem se stalo 13 lidí. Ti jsou nyní erudovanější ve svém oboru, ale mohou vykonávat funkci plavčíka v bazénech a koupalištích. V první části museli všichni budoucí plavčíci zvládnout povinné plavání, tažení tonoucího, techniky narovnání, obrany plavčíka i předvést, zda umí používat základní potápěčskou výstroj, plavat s ploutvemi, potápět se, plavat pod vodou nebo zajistit ve vodě člověka s podezřením na poranění páteře. „Součástí praktických zkoušek v bazénu pak bylo i prokázání dovednosti v co nejkratším čase doplavat k simulovanému tonoucímu, vylovit jej ze dna bazénu a dotáhnout ke vzdálenému břehu,“ uvádí Adéla Černá, instruktorka Vodní záchranné zkoušky a zároveň vedoucí přípravného kurzu pro budoucí plavčíky.

Největším strašákem všech pak byla záchrana s pásem, při které musí k postiženému doplavat, bezpečně se přiblížit, narovnat jej na záchranný pás a rozpoznat, zda tonoucí dýchá. V případě, že nedýchá, pak provádět umělé dýchání a zároveň tonoucího transportovat ke břehu. „Tato část zkoušek je téměř pro všechny účastníky nejstresovější. Mohou zde udělat spousty chyb, něco opomenout nebo mít špatnou techniku a tuto část zkoušek pak nezvládnout,“ uvedla Adéla Černá.

V případě, že udělají jednu chybu – respektive nezvládnou jednu z disciplín (kam patří i teoretické znalosti a praktické předvedení resuscitace), mají možnost si tuto jednu opravit do tří měsíců od konání zkoušek. V případě, že selžou ve více disciplínách, ať už praktických či teoretických, zkoušky pro ně končí a kvalifikaci mohou získat až při dalším absolvovaném kurzu a úspěšném složení zkoušek.

„V dnešní době je pro naše frekventanty tlak u zkoušek obrovský, vzhledem ke covid opatřením nemohou dostatečně trénovat. Někteří jsou zároveň zdravotnickými záchranáři a jsou neustále pod obrovským psychickým tlakem i fyzickým stresem v práci, kde často řeší závažné případy. Tito pak ale zpravidla nikdy nemají problém zvládnout teoretickou i praktickou část první pomoci a resuscitace. Častěji bojují s plaváním nebo specifickými záchrannými technikami v bazénu,“ komentoval průběh zkoušek předseda zkušební komise a zároveň celého pobočného spolku Vodní záchranné služby v Českém Krumlově Milan Bukáček. „Myslím, že na to, jak minimální možnost přípravy na zkoušky tito adepti měli, si poradili s přezkoušením na výbornou, pouze u několika z nich jsme museli přikročit k variantě opravy jedné disciplíny. To považuji za nadprůměrný výsledek. Byli opravdu šikovní,“ popsala průběh zkoušek Adéla Černá, instruktorka Vodní záchranné zkoušky a zároveň vedoucí přípravného kurzu pro budoucí plavčíky.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Róbert Šlachta byl položen dotaz

Vize

Dobrý den, zajímalo by mě, zda má vaše strana nějaké konkrétní návrhy třeba důchodové reformy nebo ekonomickou vizi, jak zlepšit naši životní úroveň? Zatím mi to přijde tak, že spíš jen kritizujete, ale s něčím vlastním nepřicházíte. Sice nemáte ve sněmovně zastoupení, ale pokud ho chcete mít, nemys...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ: Top 10+1 českých jaderných událostí roku 2024

7:16 ČEZ: Top 10+1 českých jaderných událostí roku 2024

V roce 2024 se u nás v oblasti jádra odehrála spousta zajímavostí. Vybrali jsme top 11 českých událo…