Zimní počasí nastupuje. Teploty začínají klesat pod bod mrazu, na silnicích musíme počítat s námrazou, čekají nás i první sněhové přeháňky. Základem pro to, aby byla i za těchto podmínek jízda bezpečná, je dobrá příprava automobilu.

Jak tedy připravit auto na zimu?

• Celková prohlídka v kvalitním servisu nezaškodí
• Obout vozidlo do kvalitních zimních pneumatik
• Zkontrolovat stav chladicí kapaliny
• Neustále dbát na dostatečné množství nemrznoucí kapaliny v ostřikovačích
• Pečovat o dobrou kondici elektrické soustavy (alternátor a akumulátor)
• Pravidelně kontrolovat, zda bezchybně funguje vnější osvětlení vozidla
• Důležitý je i dobrý stav stěračů
• Dbejme na důkladné očištění skel kabiny od nečistot a mastného filmu
• Neuškodí doplnit výbavu vozidla o lopatku a smetáček, případně pytlík s pískem a sněhové řetězy

Co je, a co není zimní pneumatika?

Záleží na úhlu pohledu na věc. Zákon považuje za zimní ty, které jsou označené symbolem M+S. Ve skutečnosti se ovšem jedná spíše o celoroční obutí, které zaručí lepší záběr a stabilizaci vozidla ve zvoleném směru jízdy na zabláceném povrchu či ve sněhové břečce. „Pokud chce mít řidič jistotu, že pneumatiky jeho vozidla budou mít požadované vlastnosti i při nízkých teplotách, měl by jednoznačně volit ty označené tzv. alpským symbolem. Jedná se o emblém trojité hory se sněhovou vločkou, na plášti bývá zpravidla umístěn vedle zákonem požadovaného označení M+S,“ vysvětluje dopravní expert Roman Budský.

Jak je používat

Pro řidiče osobních automobilů platí, že musí mít zimní pneumatiky obuty na všech kolech. Hloubka jejich běhounu musí činit minimálně 4 milimetry. Automobily kategorie M nebo N s maximální přípustnou hmotností převyšující 3 500 kg musí mít zimní pneumatiky obuty na kolech hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly. Hloubka jejich běhounu musí být alespoň 6 milimetrů. Nicméně ani u osobních automobilů, ani u motorových vozidel nad 3,5 tuny nemusí být zimní pneumatika na rezervním kole, rovněž tak neplatí povinnost opatřovat zimními plášti kola přívěsů. Bez zimních plášťů se obejdou i motocyklisté.

Pneumatiky ojeté na zákonné minimum se mohou vymstít

Kvalita pneumatiky klesá s hloubkou dezénu. Výška běhounu nového pláště je zhruba 8 mm. Pokud je sjet na 6 mm, prodlužuje se délka brzdné dráhy o 20 procent, při sjetí na zákonnou minimální hranici 4 mm může narůst až o polovinu. Řidič jedoucí ve vozidle obutém do plášťů s hloubkou běhounu o výšce 2 mm musí počítat s brzdnou dráhou delší o nemalých 70 procent. „Ovšem pokud chce mít řidič jistotu, že pro svou bezpečnost na zimních silnicích udělal maximum, měl by volit i kvalitní model plášťů. Ty mohou zkrátit délku brzdné dráhy až o jednu třetinu,“ upozorňuje Roman Budský. Obecně se pak doporučuje používat pneumatiky do pěti let od jejich zakoupení. Po delší době mohou za nižších teplot ztrácet potřebnou přilnavost k vozovce.

Kdy povinně na zimních pneumatikách?

V České republice platí povinnost používat zimní pneumatiky v době od 1. listopadu do 31. března, a to v případě, že se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se tak stane. Je ovšem dobré připomenout, že v případě, že je na začátku úseku umístěna dopravní značka „Zimní výbava“, platí povinnost jet na zimních vždy, bez ohledu na roční období, stav povrchu vozovky a panující počasí.

Postihy za nepoužívání zimních pneumatik

Bude-li při silniční kontrole zjištěno, že řidič nemá obuty předepsané zimní pneumatiky, hrozí mu bloková pokuta do 2000 korun. Pokud bude případ projednáván ve správním řízení, může dosáhnout výše pokuty až 2500 korun. Trestné body se ovšem neudělují. Bude-li ovšem prokázáno, že se nekvalitní obutí automobilu přímo podepsalo na vzniku dopravní nehody, mohou hrozit sankce i od pojišťovny.

Na jaké další důležité zásady pamatovat?

Zákon o silničním provozu stanoví, že řidič nesmí řídit vozidlo, na němž jsou nečistoty, námraza nebo sníh, které zabraňují výhledu z místa řidiče vpřed, vzad a do stran. „Velmi důležité je odstranit námrazu na oknech automobilu ráno před vyjetím. Skutečně nejen na čelním skle, ale i na sklech bočních a zadním. Vyškrábání jen symbolického průzoru na předním okně je extrémně nebezpečné. I jízda na krátkou vzdálenost se v takovém případě může změnit v tragédii,“ upozorňuje Roman Budský. Dále pak je zakázáno řídit vozidlo, na němž nebo na jehož nákladu je led, který by při uvolnění mohl ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Řidiči pak musí pamatovat i na to, že činná plocha světel nesmí být zakryta nebo nadměrně znečištěna. Při jízdě na sněhu či ve sněhové břečce tak bude třeba pravidelně čistit vnější osvětlení vozidla. „Jízda s osleplými světly je nejen v rozporu se zákonem, ale hlavně velmi nebezpečná,“ varuje Budský.

Neviditelná námraza může řidiče nepříjemně zaskočit

Pokud víme, že jedeme po náledí, zpravidla se pohybujeme s dostatečnou obezřetností. Velmi nebezpečné ale je lokální náledí, se kterým nepočítáme. Za současného počasí můžeme po delší jízdě po mokrém nebo dokonce suchém povrchu nečekaně narazit na úsek, kde to je namrzlé. Za mlhy a teplot blízkých bodu mrazu může vznikat ledová vrstvička na podchlazené vozovce na mostech. Zrádná může být i jízda za podzimního dne, kdy na úsecích osvícených sluncem stačí noční námraza rozmrznout, ale v úsecích nacházejících se ve stínu se udrží po celý den. Jedná se o severní svahy, lesní úseky a podobně. „Námraza často nebývá vidět. Může se jednat o tenounkou průsvitnou vrstvičku, glazuru pokrývající tmavý povrch vozovky. Tomuto jevu se říká černý led. Je neviditelný, zaměnitelný za mokrý povrch silnice, tedy velmi nebezpečný,“ upozorňuje Roman Budský. Na namrzlé vozovce více než kdy jindy musíme dbát na dostatečný odstup od vpředu jedoucích vozidel. Obecně by měla odpovídat úseku ujetému během dvou vteřin jízdy. Na namrzlém povrchu se vyplatí přidat ještě jednu vteřinu. Riziko nepředvídatelného chování před námi jedoucího řidiče je na náledí vyšší. Předvídavost se vyplatí i na dálnicích. Vrstvička černého ledu stojí za nejednou těžkou řetězovou havárii. Rozdíl mezi brzdnými drahami na mokru a náledí je v rychlosti 130 km/h ohromující. Z necelých 170 metrů se může snadno stát bezmála půl kilometru.