Povinnost vytvořit na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla průjezd pro záchranáře byla poprvé stanovena novelou zákona o silničním provozu od 1. července roku 2006. Zatímco na komunikacích o dvou pruzích v jednom směru jízdy platila pravidla stejná jako např. v Německu, Rakousku či Maďarsku, v případě troj- a vícepruhových komunikací to bylo přesně opačně. Od 1. října letošního roku se u nás situace mění. Nově platí, že pokud není dálnice či silnice pro motorová vozidla s nejméně dvěma jízdními pruhy volně průjezdná z důvodu kolony stojících nebo pomalu jedoucích vozidel volně průjezdná, jsou řidiči vozidel povinni vytvořit mezi jízdními pruhy prostor pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy.

„Na rozdíl od předchozí právní úpravy jsou řidiči povinni vytvářet průjezd nejen v případě vzniku kolony stojících vozidel, ale také v případě pomalé jízdy. Nově také není stanovena šířka vytvořeného průjezdu. Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu doporučuje minimálně 3 metry, i to však může být v případě průjezdu rozměrných hasičských automobilů málo,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Při vytváření tzv. záchranářské uličky nově platí obdobná pravidla jako v Německu, Rakousku, Maďarsku, Slovinsku, Lucembursku a Švýcarsku. Konkrétně pak podle počtu pruhů v jednom směru jízdy se musejí řidiči chovat následovně:

• Na komunikacích se dvěma pruhy v jednom směru jízdy řidiči jedoucí v levém pruhu zajíždějí co nejvíce ke své straně. Řidiči jedoucí v pruhu pravém zajíždějí co nejvíce doprava.
• V případě, že v jednom směru jízdy jsou tři pruhy, řidiči jedoucí v krajním levém pruhu zajíždějí co nejvíce doleva, řidiči jedoucí v pruhu prostředním a pravém zajíždějí co nejvíce doprava. Záchranářská ulička tak vzniká mezi levým a prostředním proudem vozidel.
• Na dálnici o čtyřech pruzích v jednom směru jízdy opět najíždějí ti v krajním levém pruhu co nejvíce doleva, řidiči v ostatních pruzích se řadí co nejvíce doprava. Průjezd pro záchranáře tak opět vzniká mezi nejkrajnějším levým pruhem a pruhy ostatními.

Řidiči smějí při vytváření průjezdu pro záchranáře vjet na krajnici nebo na střední dělící pás. Do záchranářské uličky smějí kromě vozidel s právem přednostní jízdy vjet také vozidla správce pozemní komunikace a vozidla sloužící k odstranění následků dopravní nehody nebo překážky provozu na pozemních komunikacích. Ovšem nikdo další. V opačném případě mu hrozí pokuta ve výši od 1 500 do 2 500 korun, v blokovém řízení do 2 000 korun. „Záchranářská ulička významně zkracuje dobu příjezdu záchranářů na místo nehody. Vytvořený koridor napomáhá snížit dobu dojezdu potřebné pomoci na místo neštěstí až o 4 minuty, šance vážně zraněných na přežití se zvyšuje až o 40 procent. Ovšem záchranáři mohou spěchat i k někomu, kdo je v nouzi někde jinde. Průjezd po dálnici volí, aby na místo zásahu dorazili co nejdříve,“ vysvětluje Roman Budský.

V dalších evropských státech se s povinností vytvářet jasně definovaný průjezd pro vozidla záchranářů nesetkáme. To platí například pro Itálii i Chorvatsko. Ve Francii či Španělsku platí pro ostatní řidiče povinnost umožnit vozidlům záchranářů průjezd. A na Slovensku je stanoveno, že v případě vzniku kolon mohou řidiči vozidel s právem přednostní jízdy použít krajnici či jinou část pozemní komunikace, která není určena pro jízdu vozidel.

Postih za nevytvoření záchranářské uličky může být citelný. V Německu nerespektování této povinnosti přijde na minimálně 200 eur. V závažných případech to může být 320 eur a jeden měsíc zákazu řízení navrch. Obecně pak platí, že pokud řidič policejním či záchranářským vozidlům jedoucím se zapnutou sirénou okamžitě neuvolní cestu, bude muset počítat s pokutou ve výši 240 eur a zákazem řízení o délce 1 měsíce. V Rakousku v případě nevytvoření uličky je nutno počítat s pokutou 726 eur, dojde-li k omezení záchranářského vozidla, viník zaplatí až 2 180 eur.