Pneumatika se dotýká povrchu vozovky na ploše o velikosti lidské dlaně – možná až příliš optimistické tvrzení

Na mokru se prodlužuje brzdná dráha o desítky procent, podobně se zvyšuje riziko smyku při průjezdu zatáčkou
Za deště se zvyšuje riziko vzniku nehody 2,5x, na dálnici dokonce 5x. V nočních hodinách uvedené nebezpečí vzroste ještě více než dvakrát.

Pohodová jízda za prosluněného letního dne je snem každého motoristy. Ovšem i během letních prázdnin jsou dny, které proprší. Navíc i během krásného dne může řidič narazit na lehkou přeháňku, ale také se může setkat s přívalovým deštěm. Za takových podmínek prudce poklesne přilnavost pneumatik k vozovce, to s sebou nese zvýšené riziko smyku při průjezdu zatáčkou a také významné prodloužení brzdné dráhy. Pokud na suchém povrchu zastaví vozidlo z osmdesátikilometrové rychlosti na 35 metrech, na mokru to bude 49 metrů, o 40 % více.

A nemalý vliv na to, jak se automobil na mokru zachová, má i stav běhounu pneumatik. Nové letní pneumatiky mívají hloubku dezénu zhruba 8 milimetrů. Zákonem nastavené minimum je 1,6 milimetru. „Je ovšem třeba mít na paměti, že se snižující se hloubkou běhounu se úměrně prodlužuje brzdná dráha. Na mokrém i suchém povrchu. A rozdíly mohou být skutečně významné,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Automobil jedoucí za mokra rychlostí 80 km/h na zbrusu nových pláštích se bude moci pochlubit brzdnou dráhou přibližně 42 metrů, vozidlo obuté do pneumatik s drážkami hlubokými 3 milimetry však bude potřebovat o deset metrů více a vůz s pneumatikami o hloubce dezénu 1,6 milimetru si bude nárokovat 61 metrů. Rozdíl bezmála dvacet metrů! Zatímco první motorista stačí před případnou překážkou zastavit, druhý do ní narazí rychlostí 34 km/h. A třetí bude ještě o deset kilometrů rychlejší. Šrámy, které automobil utrpí, nepochybně budou značné. A raději nemyslet na následky srážky pro chodce, cyklistu či motocyklistu.

Uvedené neveselé výsledky má na svědomí skutečnost, že dotyková plocha pneumatiky s vozovkou se zmenšuje úměrně zvyšující se rychlosti jízdy a opotřebení běhounu. Při rychlosti chůze se pneumatika nová i opotřebovaná dotýkají mokré vozovky celou svou plochou. Řekněme odpovídající velikosti lidské dlaně. Jakmile se rychlost zvýší na 75 km/h, situace se dramaticky mění v neprospěch ojetých plášťů:
Nová pneumatika s hloubkou dezénu se s povrchem vozovky stýká ze 75 %
Pneumatika ojetá na 4 milimetry jen z 58 %
Pneumatika s hloubkou drážkování na zákonném minimu, tedy 1,6 milimetru, už jen ze 16 % 

Kolik vody proteče za jednu sekundu drážkováním pneumatik při rychlosti 130 km/h?
Při jízdě po mokrém povrchu musí pneumatiky zajistit potřebnou přilnavost. To ovšem znamená, že musí každou sekundu úspěšně odvést do stran velké množství vody. V případě silnějšího deště, kdy je na vozovce zhruba půlcentimetrová vrstva vody, a při rychlosti 130 km/h se musí každá z nich o šířce 205 milimetrů vypořádat se zhruba 35 litry. V součtu se jedná o 140 litrů. Plná koupelová vana.

Za deště, zvláště silnějšího, ani zbrusu nové pneumatiky od renomovaného výrobce nemusí být zárukou potřebné ovladatelnosti vozidla. Právě čtyři pryžové plošky, každá maximálně o velikosti lidské dlaně, rozhodují o tom, nakolik se draze nakoupený výkonnostní a bezpečnostní potenciál automobilu bude moci projevit. Pravidelná kontrola jejich stavu a přizpůsobení rychlosti jízdy jejich aktuální kondici jsou projevem řidičského fortelu. „Při sešlapování plynového pedálu za deště je dobré pamatovat, že za deště se zvyšuje riziko vzniku nehody 2,5x, na dálnici dokonce 5x. V nočních hodinách uvedené nebezpečí vzroste ještě více než dvakrát,“ dodává Roman Budský.