Úřad v zadávacím řízení zahájeném na návrh dodavatele IBM Česká republika, spol. s r.o., konstatoval, že pokud je dynamický nákupní systém v souladu se zákonem zaveden prostřednictvím zadávacího řízení a následně v rámci zavedeného dynamického nákupního systému je uzavřena smlouva s rámcovým charakterem, resp. rámcová dohoda, je splněna zákonná podmínka provedení zadávacího řízení ve smyslu § 131 odst. 2 ZZVZ. Tato podmínka stanovuje, že „zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty“. Předseda Úřadu nyní tyto závěry potvrdil.

Podle předsedy Úřadu rámcové dohody, jejichž uzavření nepředstavuje zadání veřejné zakázky a které vymezují podmínky, za nichž budou zadány jednotlivé veřejné zakázky, lze obecně v dynamickém nákupním systému uzavírat. Je to možno odvodit z absence výslovného zákazu uzavírat rámcové dohody v dynamickém nákupním systému v současné české právní úpravě i v příslušné unijní zadávací směrnici. Úmysl zákonodárce zakázat tento postup pak neplyne z ustanovení § 131 zákona ani z důvodové zprávy k ZZVZ.

Podmínka uvedená v § 131 odst. 2 zákona je tedy splněna, když je rámcová dohoda uzavřena v rámci dynamického nákupního systému, pokud takový dynamický nákupní systém je zaveden na základě zadávacího řízení, které by byl zadavatel oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty, odpovídající rámcové dohodě. V šetřeném případě se navíc nejednalo o typickou rámcovou dohodu, ale spíše o realizační smlouvu s odkládací podmínkou.

V případě uzavírání smluv s rámcovým prvkem v dynamickém nákupním systému se nebude jednat o rámcové dohody ve smyslu úpravy § 131 až § 137 zákona, které se tak přímo neuplatní, avšak je třeba v přiměřené míře respektovat omezení uvedená v těchto paragrafech. Důvodem, pro který se citovaná ustanovení neuplatní, je, že právní úprava v těchto ustanoveních obsažená vymezuje v podstatě podmínky, za kterých lze rámcovou dohodu použít jako podklad pro zadávání dílčích veřejných zakázek postupem mimo zadávací řízení. To je v případě dynamického nákupního systému, je-li zaveden v souladu se zákonem, již nepodstatné, neboť právní základ pro legální postup mimo zadávací řízení představuje už samotný dynamický nákupní systém.

U smluv s rámcovým prvkem uzavíraných v dynamickém nákupním systému je tedy obdobně jako v režimu dle § 131 až 137 zákona, třeba omezit maximální dobu trvání rámcové dohody tak, aby nepřiměřeně neuzavírala hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku. Dynamický nákupní systém je totiž charakteristický právě tím, že je otevřený a dodavatelé do něj mohou kdykoliv přistoupit. Pokud by byla doba trvání rámcové smlouvy příliš dlouhá, pak by mohlo dojít k tomu, že přistupovat do systému pro dodavatele ztratí smysl. Uzavřená rámcová smlouva by totiž pokryla značnou část plnění. Tato část by pak byla fakticky vyhrazena pro určitý počet dodavatelů. Smysl dynamického nákupního systému by pak byl vlastně popřen.

Předseda Mlsna se vyjádřil také k otázce vhodnosti soutěžit IT služby v rámci dynamického nákupního systému, který má primárně sloužit k poptávání běžných služeb. Konstatoval, že v daném případě se sice jedná o poskytování značného rozsahu IT služeb, avšak bude se jednat o poskytování opakovaných, běžných IT služeb, které jsou na trhu dostupné. Z obsahu předmětu poptávaných služeb nevyplývá, že by se jednalo o služby, které by nebylo možno podřadit pod služby zadávané pomocí dynamického nákupního systému.