Město Cheb podalo kasační stížnost týkající se rozhodnutí Úřadu z roku 2016, jímž byla městu za požadavek konkrétních výrobků v zadávacím řízení „Turistické využití levého břehu Ohře“ uložena pokuta ve výši 300 000 Kč. Krajský soud v Brně tuto žalobu zamítl a nyní ke stejnému názoru dospěl i Nejvyšší správní soud, jenž označil kasační stížnost za nedůvodnou. Použitím odkazů na konkrétní výrobky stěžovatel zvýhodnil, případně vyloučil dodavatele nebo určité výrobky, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky.  Podle NSS Úřad v tomto případě řádně posoudil splnění podmínky potenciálního podstatného dopadu na výběr nejvhodnější nabídky, když označil za možné ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky to, že zájemci mohli nabídnout i jiné výrobky, což mohlo vést k úspoře finančních prostředků z veřejných zdrojů. Ovlivnění v důsledku požadování konkrétních výrobků určitého výrobce přitom Nejvyšší správní soud nepovažuje za marginální.

V případně zadávacího řízení městské části Praha 2 na výběr externího dodavatele v souvislosti s prodejem části bytového fondu se soudy zabývaly  rozhodnutím Úřadu, které týkalaoposouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Krajský soud konstatoval, že přestože právní úprava doznala v institutu mimořádně nízké nabídkové ceny změn oproti původnímu zákonu č. 137/2006 Sb., podle kterého již není povinností zadavatele vyloučit nabídku, ve které je MNNC, nic to nemění na povinnosti transparentního postupu zadavatele při jejím objasňování. Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že novější právní úprava není pro žalobce příznivější (jak se domníval) a především nijak neodstraňuje povinnost provést řádné hodnocení MNNC a následně odůvodnění toho, proč vysvětlení dodavatele přijal či nepřijal. Podobně kasační soud odmítl také námitky proti uložené pokutě ve výši 45 000 Kč a jejímu posouzení ze strany KS Brno.

V případě žaloby proti rozhodnutí o zadávacím řízení „Kanalizace Krásná Lípa“ posuzoval Krajský soud v Brně případ z roku 2014, o kterém bylo Úřadem opakovaně rozhodnuto v roce 2018. Krajský soud nyní potvrdil uložení pokuty ve výši 120 000 korun za nezákonné omezení počtu uchazečů prostřednictvím elektronického losování. V otázce inherentní netransparentnosti elektronického losovacího zařízení soud odkazoval zejména na judikaturu z předchozího projednávání tohoto případu, dále nevyhověl stížnostem na nenařízení ústního jednání a nepřiměřenost pokuty.